<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>अमृता अर्याल &#8211; रिभोसाइन्स डटकम</title>
	<atom:link href="https://revoscience.com/np/author/amrita/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://revoscience.com/np</link>
	<description>रिभोसाइन्स डटकम</description>
	<lastBuildDate>Fri, 20 Aug 2021 17:19:12 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2022/09/cropped-revoscience-logo-32x32.jpeg</url>
	<title>अमृता अर्याल &#8211; रिभोसाइन्स डटकम</title>
	<link>https://revoscience.com/np</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>नेपाल टेलिकमको नयाँ रिचार्ज कार्ड बजारमा</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2015/06/10/599/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2015/06/10/599/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[अमृता अर्याल]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 10 Jun 2015 07:04:08 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=599</guid>

					<description><![CDATA[<div><p>काठमाडौं । नेपाल टेलिकमका ग्राहकहरुले रिचार्ज गर्न ८द्धज्ञज्ञ८ डायल गरिरहनु भएको छ भने अब ८द्धज्ञद्द८ प्रयोग गर्नुपर्ने भएको छ । नेपाल टेलिकमले ग्राहकको सेवालाई मध्यनजर गर्दै नयाँ रिचार्ज कार्ड बजारमा ल्याएको छ । यो रिचार्जकार्डको नाम एनटि रिचार्ज रहेको छ । नेपाल टेलिकमले लञ्च गरेको यो कार्ड एनटिसि ,पोषपोड र सिडिएमएका ग्राहकहरुले प्रयोग गर्न सक्नेछन् [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2015/06/10/599/">नेपाल टेलिकमको नयाँ रिचार्ज कार्ड बजारमा</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F06%2F10%2F599%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%81%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9C%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%20%E0%A4%AC%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F06%2F10%2F599%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%81%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9C%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%20%E0%A4%AC%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F06%2F10%2F599%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%81%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9C%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%20%E0%A4%AC%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F06%2F10%2F599%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%81%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9C%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%20%E0%A4%AC%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F06%2F10%2F599%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%81%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9C%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%20%E0%A4%AC%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F06%2F10%2F599%2F&#038;title=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%81%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9C%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1%20%E0%A4%AC%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2015/06/10/599/" data-a2a-title="नेपाल टेलिकमको नयाँ रिचार्ज कार्ड बजारमा"></a></p>
<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft size-full is-resized"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/06/NT-recharge-single-card-for-Namaste-sky.jpg"><img fetchpriority="high" decoding="async" sizes="(max-width: min(100%, 320px)) 100vw, min(100%, 320px)" src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/06/NT-recharge-single-card-for-Namaste-sky.jpg" alt="NT recharge single card for Namaste sky" class="wp-image-601" width="300" height="234" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/06/NT-recharge-single-card-for-Namaste-sky.jpg 320w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/06/NT-recharge-single-card-for-Namaste-sky-300x234.jpg 300w" /></a></figure></div>



<p><strong>काठमाडौं । नेपाल टेलिकमका ग्राहकहरुले रिचार्ज गर्न ८द्धज्ञज्ञ८ डायल गरिरहनु भएको छ भने अब ८द्धज्ञद्द८ प्रयोग गर्नुपर्ने भएको छ । नेपाल टेलिकमले ग्राहकको सेवालाई मध्यनजर गर्दै नयाँ रिचार्ज कार्ड बजारमा ल्याएको छ । यो रिचार्जकार्डको नाम एनटि रिचार्ज रहेको छ । नेपाल टेलिकमले लञ्च गरेको यो कार्ड एनटिसि ,पोषपोड र सिडिएमएका ग्राहकहरुले प्रयोग गर्न सक्नेछन् । </strong></p>



<p><strong>भिन्नभिन्न रिचार्जकार्डको झन्झट भन्दा यो सजिलो तथा सेवा दायी भएकाले समस्या नहुने एनटिले जनाएको छ । नयाँ रिचार्ज कार्डको प्रयोग गर्ने तरिका पनि नयाँ नै रहेको छ । यस अघि रिचार्ज गर्दा ८द्धज्ञज्ञ८डायल गरिन्थ्यो भने अव ८द्धज्ञद्द८ राखेर पिन राखेपछि ३ राखेर रिचार्ज गर्न सकिन्छ । तर पोष्पेड सिममा भने रिचार्ज गर्ने तरिका थोरै फरक छ । पोष्टपेडको लागि रिचार्ज गर्न ८द्धज्ञद्द८ ज्ञण्३ डायल गरेर रिचार्ज गर्न सकिन्छ । </strong></p>



<p><strong>यस नयाँ रिचार्ज कार्डको प्रयोग ज्ञद्धज्ञछ डायल गरी प्राप्त निर्देशन अनुसार पनि गर्न सकिन्छ । जततउसररधभदचभअजबचनभ।लतअ।लभत।लउ मार्फत गर्ने रिचार्ज भए नभएको थाहा पाउनको लागि न्क्ः प्रिपेडको लागि ८द्धण्ण्३ वा ज्ञद्धज्ञछ डायल गरेर पनि थाहा पाउन सकिन्छ भने ऋम्ःब् का लागि पनि ज्ञद्धज्ञछ डायल गरेर प्राप्त निर्देशन अनुसार नम्वर दवाएपछि थाहा पाउन सकिन्छ । नयाँ रिचार्ज कार्ड १०० रुपैयाको र ५० रुपैयाको पनि बजारमा पाइने हुँदा नेपाल टेलिकमले आफ्ना सेवाग्राहीलाई नयाँ सुविधा थपेकोमा ग्राहकहरुले खुसि व्यक्त गरेका छन् । केहि समयका लागि पुराना रिचार्ज कार्डहरु पनि बजारमा पाउन सकिन्छ ।</strong></p>



<p><strong>&nbsp;</strong></p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2015/06/10/599/">नेपाल टेलिकमको नयाँ रिचार्ज कार्ड बजारमा</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2015/06/10/599/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>नेपालीले अष्ट्रेलीयन ‘भी मोटो’ रोज्दै</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2015/04/23/541/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2015/04/23/541/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[अमृता अर्याल]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 23 Apr 2015 08:50:39 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=541</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/04/V-moto-Scooter.jpg" width="650" height="378" title="" alt="" /></div><div><p>अमृता अर्याल काठमाडौं । पछिल्लो समयमा नेपालमा विभिन्न ब्राण्डका स्कुटरहरु भित्रिने क्रम बढेको छ । नेपालीहरुको रोजाइलाई ध्यानमा राख्दै कम्पनीहरुले बढी सेवा दिने खालका स्कुटरहरु भित्र्याउन थालेका हुन् । यसैक्रममा नेपालको लागि आधिकारीक बिक्रेता अष्ट अटोले विद्युतीय माध्यमबाट चल्ने ‘भी मोटो’ स्कुटरको चारओटा नमुना सार्वजनीक गरे लगतै नेपालीहरुले ‘भी मोटो’ नै रोज्न थालेका छन् । [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2015/04/23/541/">नेपालीले अष्ट्रेलीयन ‘भी मोटो’ रोज्दै</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/04/V-moto-Scooter.jpg" width="650" height="378" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F23%2F541%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%85%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A8%20%E2%80%98%E0%A4%AD%E0%A5%80%20%E0%A4%AE%E0%A5%8B%E0%A4%9F%E0%A5%8B%E2%80%99%20%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%A6%E0%A5%88" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F23%2F541%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%85%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A8%20%E2%80%98%E0%A4%AD%E0%A5%80%20%E0%A4%AE%E0%A5%8B%E0%A4%9F%E0%A5%8B%E2%80%99%20%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%A6%E0%A5%88" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F23%2F541%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%85%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A8%20%E2%80%98%E0%A4%AD%E0%A5%80%20%E0%A4%AE%E0%A5%8B%E0%A4%9F%E0%A5%8B%E2%80%99%20%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%A6%E0%A5%88" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F23%2F541%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%85%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A8%20%E2%80%98%E0%A4%AD%E0%A5%80%20%E0%A4%AE%E0%A5%8B%E0%A4%9F%E0%A5%8B%E2%80%99%20%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%A6%E0%A5%88" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F23%2F541%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%85%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A8%20%E2%80%98%E0%A4%AD%E0%A5%80%20%E0%A4%AE%E0%A5%8B%E0%A4%9F%E0%A5%8B%E2%80%99%20%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%A6%E0%A5%88" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F23%2F541%2F&#038;title=%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%85%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A8%20%E2%80%98%E0%A4%AD%E0%A5%80%20%E0%A4%AE%E0%A5%8B%E0%A4%9F%E0%A5%8B%E2%80%99%20%E0%A4%B0%E0%A5%8B%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%A6%E0%A5%88" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2015/04/23/541/" data-a2a-title="नेपालीले अष्ट्रेलीयन ‘भी मोटो’ रोज्दै"></a></p>
<p><strong>अमृता अर्याल</strong></p>



<hr class="wp-block-separator"/>



<p>काठमाडौं । पछिल्लो समयमा नेपालमा विभिन्न ब्राण्डका स्कुटरहरु भित्रिने क्रम बढेको छ । नेपालीहरुको रोजाइलाई ध्यानमा राख्दै कम्पनीहरुले बढी सेवा दिने खालका स्कुटरहरु भित्र्याउन थालेका हुन् । यसैक्रममा नेपालको लागि आधिकारीक बिक्रेता अष्ट अटोले विद्युतीय माध्यमबाट चल्ने ‘भी मोटो’ स्कुटरको चारओटा नमुना सार्वजनीक गरे लगतै नेपालीहरुले ‘भी मोटो’ नै रोज्न थालेका छन् । अन्य स्कुटरमा भन्दा यो बढी सुविधायूक्त भएको कारण उनिहरुले ‘भी मोटो’ नै रोजेका हुन् ।</p>



<p>एशिया र युरोपको लगभग २७ मुलुकमा ब्रिकी वितरण हुँदै आएको ‘भी मोटो’ स्कुटरको सार्वजनीक गरे लगतै ७ ओटा ‘भी मोटो’ स्कुटर बिक्री भैसकेको अष्ट अटोले जनाएको छ । बिगत १ वर्ष देखि ग्राहकलाई सेवा प्रदान गर्दै आएको अष्ट अटोले ‘ओरेभा’ र ‘भी मोटो’ गरी दुईओटा कम्पनिको स्कुटरहरु बिक्री गर्दै आएको छ । युरोपियन डिजाइन र जर्मन इन्जिनियरीङ् युक्त ‘भी मोटो’ स्कुटर एशिया र युरोपका धेरै देशमा बिक्री वितरण हुँदै आएको लोक प्रिय ब्राण्ड हो । अन्य स्कुटर भन्दा ‘भी मोटो’ स्कुटर बढी सुविधायूक्त रहेको ग्राहकहरु बताउँछन् । लामो यात्राको लागि पनि राम्रो भएतापनि विषेश गरी उपत्यकाको लागि बढी उपयूक्त हुने कुरा बिक्रेताले जनाएको छ ।</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/04/V-moto-Scooter.jpg"><img decoding="async" width="650" height="378" sizes="(max-width: min(100%, 650px)) 100vw, min(100%, 650px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/04/V-moto-Scooter.jpg" alt="V-moto-Scooter" class="wp-image-542" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/04/V-moto-Scooter.jpg 650w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/04/V-moto-Scooter-300x174.jpg 300w" /></a></figure></div>



<p>यो स्कुटर बिजुलीबाट चल्ने हुँदा निकै किफायती एवं पावरफूल हुने अष्ट अटोका म्यानेजिङ् डाइरेक्टर सुरेन्द्र मानन्धरले बताए । साथै उनले मुल्य पनि पेट्रोल इन्जिनयूक्त स्कुटरकै हाराहारीमा रहेको जानकारी दिए । ‘भी मोटो’ स्कुटरका चार मोडलहरु मध्ये बी मोडल सवैभन्दा सस्तो मोडल हो । जसको मुल्य १ लाख २४ हजार रुपैँया रहेको छ । यस्तै भी–५ को मूल्य १ लाख ४६ हजार र भी ९० एस र भी एक्स–९० एसको मूल्य रु २ लाख २५ हजार रहेको छ ।</p>



<p>एसिड व्याट्री लगायतका सुबिधाहरु भएको यस स्कुटर निकै आकर्षक डिजाइनको छ । ब्रेक, ट्युवलेसटायर, मेन्टिनेन्स गर्न नपर्ने यस ‘भी मोटो’ स्कुटरमा ९० एस र भीएक्स ९० एस दुई हजार वाट ब्याट्री क्षमता रहेको छ । भी–५ मोडल ८ सय वाट र बी मोडल ५ सय वाट क्षमता भएको ब्याट्रीयूक्त यस स्कुटर अघिल्ला दुई मोडल ६५ किलोमिटर प्रतिघण्टाका दरले कुद्न सक्छन् । यस स्कटर एकपटक चार्ज गरेपछि ९० किलोमिटरसम्म यात्रा गर्न सकिन्छ । चार्ज गर्दा धेरै बिजुली पनि खर्च हुँदैन भने पेट्रोल खर्च पनि लाग्दैन । भी – ५ सय ५२ किलोमिटर प्रतिघण्टा कुद्न सक्छ भने एकपटक चार्ज गरेपछि ६० किलोमिटर प्रतिघण्टाका दरले कुद्न सक्छ । एकपटक चार्ज गरेपछि ६० किलोमिटरसम्मको चिन्ता लिनु नपर्ने भएकाले ग्राहकले यस्तो सुविधा बुझि सकेपछि अन्य स्कुटर भन्दा भी मोटो नै रोज्ने अष्ट अटोको विश्वास रहेको छ । अष्ट अटोका अनुसार स्कुटरको मोटर, चार्जर र कन्ट्रोलरमा दुई वर्षको वारेन्टी छ भने ब्याट्रीमा एक वर्षको वारेन्टी रहेको छ ।</p>



<p>यसैगरी आगामी दिनहरुमा बिभिन्न सामान ढुवानी कम्पनीलाई लक्षित गरी बनाइएको ‘डेलीभरी स्कुटर’ तीन पाङग्रे स्कुटर र चारपाङग्रे इलेक्ट्रिक सवारी पनि छिट्टै नेपालमा बिक्री सुरु गरिने नेपालका लागि आधिकारीक बिक्रेता अष्ट अटोले बताएको छ । ग्राहकले नेपाली बजारमा भी मोटो इलेक्ट्रिक स्कुटर रु १ लाख २४ हजारमा खरिद गर्न सक्छन् ।</p>



<p><strong>&nbsp;</strong></p>



<p><strong>&nbsp;</strong></p>



<p>&nbsp;</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2015/04/23/541/">नेपालीले अष्ट्रेलीयन ‘भी मोटो’ रोज्दै</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2015/04/23/541/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/04/V-moto-Scooter.jpg" length="129654" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/04/V-moto-Scooter.jpg" width="650" height="378" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>रिभोसाइन्स डटकम</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/04/V-moto-Scooter.jpg" width="650" height="378" />
	</item>
		<item>
		<title>एसएलसी परिक्षा दिएका विद्यार्थीलाई सहुलीयत दरमा सिमकार्ड</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2015/04/02/512/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2015/04/02/512/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[अमृता अर्याल]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 02 Apr 2015 11:50:56 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=512</guid>

					<description><![CDATA[<div><p>अमृता अर्यालकाठमाडौं । नेपाल टेलिकले एसएलसी परीक्षा शहभागी भएका विद्यार्थीहरुलाई सहुलियत दरमा सिमकार्ड उपलब्ध गराउने भएको छ । टेलिकमले मोबाइल सेवामा युवा तथा विद्यार्थी वर्गको आकर्षण दिनानु दिन बढेका कारण वि.सं.२०७१ सालको एसएलसील परीक्षामा सहभागी भएका विद्यार्थीहरुलाई यहि चैत्र १३ गतेदेखि सहुलियत दरमा सिमकार्ड बिक्री आरम्भ गरेको हो । मोबाइल सेवा मार्फत इन्टरनेट सेवाको प्रयोगमा [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2015/04/02/512/">एसएलसी परिक्षा दिएका विद्यार्थीलाई सहुलीयत दरमा सिमकार्ड</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F02%2F512%2F&amp;linkname=%E0%A4%8F%E0%A4%B8%E0%A4%8F%E0%A4%B2%E0%A4%B8%E0%A5%80%20%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE%20%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%8F%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%88%20%E0%A4%B8%E0%A4%B9%E0%A5%81%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A4%20%E0%A4%A6%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F02%2F512%2F&amp;linkname=%E0%A4%8F%E0%A4%B8%E0%A4%8F%E0%A4%B2%E0%A4%B8%E0%A5%80%20%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE%20%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%8F%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%88%20%E0%A4%B8%E0%A4%B9%E0%A5%81%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A4%20%E0%A4%A6%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F02%2F512%2F&amp;linkname=%E0%A4%8F%E0%A4%B8%E0%A4%8F%E0%A4%B2%E0%A4%B8%E0%A5%80%20%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE%20%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%8F%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%88%20%E0%A4%B8%E0%A4%B9%E0%A5%81%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A4%20%E0%A4%A6%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F02%2F512%2F&amp;linkname=%E0%A4%8F%E0%A4%B8%E0%A4%8F%E0%A4%B2%E0%A4%B8%E0%A5%80%20%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE%20%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%8F%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%88%20%E0%A4%B8%E0%A4%B9%E0%A5%81%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A4%20%E0%A4%A6%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F02%2F512%2F&amp;linkname=%E0%A4%8F%E0%A4%B8%E0%A4%8F%E0%A4%B2%E0%A4%B8%E0%A5%80%20%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE%20%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%8F%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%88%20%E0%A4%B8%E0%A4%B9%E0%A5%81%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A4%20%E0%A4%A6%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F04%2F02%2F512%2F&#038;title=%E0%A4%8F%E0%A4%B8%E0%A4%8F%E0%A4%B2%E0%A4%B8%E0%A5%80%20%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE%20%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%8F%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A5%80%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%88%20%E0%A4%B8%E0%A4%B9%E0%A5%81%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%AF%E0%A4%A4%20%E0%A4%A6%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A1" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2015/04/02/512/" data-a2a-title="एसएलसी परिक्षा दिएका विद्यार्थीलाई सहुलीयत दरमा सिमकार्ड"></a></p>
<p><span style="color: #000000;">अमृता अर्याल</span><br><span style="color: #000000;">काठमाडौं । नेपाल टेलिकले एसएलसी परीक्षा शहभागी भएका विद्यार्थीहरुलाई सहुलियत दरमा सिमकार्ड उपलब्ध गराउने भएको छ । टेलिकमले मोबाइल सेवामा युवा तथा विद्यार्थी वर्गको आकर्षण दिनानु दिन बढेका कारण वि.सं.२०७१ सालको एसएलसील परीक्षामा सहभागी भएका विद्यार्थीहरुलाई यहि चैत्र १३ गतेदेखि सहुलियत दरमा सिमकार्ड बिक्री आरम्भ गरेको हो ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">मोबाइल सेवा मार्फत इन्टरनेट सेवाको प्रयोगमा समेत वृद्धि भएकाले युवा तथा विद्यार्थी वर्गलाई लक्षित गरी सहुलियत दरमा सेवा उपलब्ध गराएको नेपाल टेलिकमले जनाएको छ । यो योजना अनुसार उपलब्ध गराइने सिमकार्ड खरिद गर्न विद्यार्थीहरुले रु.१००।– भुक्तानी गर्नुपर्नेछ । उक्त सिमकार्ड खरिद गर्दा रु.१०० बराबरको टक भ्याल्युर १०० मेगावाइट बराबरको डाटा सेवा समेत सोही रकमबाट उपलब्ध हुनेछ । टेलिकमको भनाई छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">नेपाल टेलिकमका अनुसार यस योजना अन्तर्गत सिमकार्ड खरिद गर्ने विद्यार्थीहरुले एसएलसी परीक्षाको प्रवेश पत्रको प्रतिलिपि विद्यार्थी स्वयं वा निजको अभिभावकको नागरिकताको प्रतिलिपी तथा नेपाल सरकारबाट जारी गरिएका परिचय पत्र मध्ये कुनै एकको प्रतिलिपि पेश गर्नुपर्नेछ । नेपाल टेलिकमले देश भरका विद्यार्थीहरुलाई सहुलियत दरमा सिमकार्ड उपलब्ध गराउने उद्देश्यले मुलुक भर यो योजना लागू गरेको छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">सहुलीयत दरमा सिमकार्ड उपलब्ध गराउने योजनाको लागि कम्पनीका सम्पूर्ण निर्देशनालय अन्तर्गतका ग्राहक सेवा केन्द्रहरु तथा कम्पनीसँग आवद्ध निजी क्षेत्रका विक्रेताहरु मार्पmत समेत बिक्री वितरणको व्यवस्था मिलाइएको छ । यो योजनाको समया अवधी २०७१ चैत्र १३ गतेदेखि २०७१ चैत्र मसान्तसम्म कायम रहने छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">&nbsp;</span></p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2015/04/02/512/">एसएलसी परिक्षा दिएका विद्यार्थीलाई सहुलीयत दरमा सिमकार्ड</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2015/04/02/512/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>घाउको अवस्था बताउने हाइ–टेक व्याण्डेजको निमार्ण</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2014/12/30/190/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2014/12/30/190/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[अमृता अर्याल]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Dec 2014 07:21:57 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=190</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/band.jpg" width="448" height="333" title="" alt="" /></div><div><p>अमेरिकाका म्यासाचुसेट्स जनरल हस्पिटल र हार्भार्ड मेडिकल स्कुलका वैज्ञानिकहरुले घाउ निको भए÷नभएको जानकारी दिने व्याण्डेजको विकास गरेका छन् । यो व्यान्डेजले घाउ निको हुने प्रव्रिmयामा समस्या आएमा चम्किलो हरियो प्रकाशमा परिवर्तन हुन्छ । यसको अर्थ हुन्छ, घाउमा अक्सिजनको तहमा कमी आउनु । डाक्टरहरुका अनुसार गम्भीर घाउ, अल्सर र पोलेका घाउ निको हुन र नयाँ कोष [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/30/190/">घाउको अवस्था बताउने हाइ–टेक व्याण्डेजको निमार्ण</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/band.jpg" width="448" height="333" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F190%2F&amp;linkname=%E0%A4%98%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%85%E0%A4%B5%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%87%E2%80%93%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%95%20%E0%A4%B5%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A5%87%E0%A4%9C%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A3" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F190%2F&amp;linkname=%E0%A4%98%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%85%E0%A4%B5%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%87%E2%80%93%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%95%20%E0%A4%B5%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A5%87%E0%A4%9C%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A3" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F190%2F&amp;linkname=%E0%A4%98%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%85%E0%A4%B5%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%87%E2%80%93%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%95%20%E0%A4%B5%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A5%87%E0%A4%9C%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A3" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F190%2F&amp;linkname=%E0%A4%98%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%85%E0%A4%B5%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%87%E2%80%93%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%95%20%E0%A4%B5%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A5%87%E0%A4%9C%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A3" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F190%2F&amp;linkname=%E0%A4%98%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%85%E0%A4%B5%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%87%E2%80%93%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%95%20%E0%A4%B5%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A5%87%E0%A4%9C%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A3" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F190%2F&#038;title=%E0%A4%98%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%85%E0%A4%B5%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%87%E2%80%93%E0%A4%9F%E0%A5%87%E0%A4%95%20%E0%A4%B5%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A5%87%E0%A4%9C%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A3" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2014/12/30/190/" data-a2a-title="घाउको अवस्था बताउने हाइ–टेक व्याण्डेजको निमार्ण"></a></p>
<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/band.jpg"><img decoding="async" width="300" height="222" sizes="(max-width: min(100%, 448px)) 100vw, min(100%, 448px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/band-300x222.jpg" alt="band" class="wp-image-191" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/band-300x222.jpg 300w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/band.jpg 448w" /></a></figure></div>



<p><span style="color: #000000;">अमेरिकाका म्यासाचुसेट्स जनरल हस्पिटल र हार्भार्ड मेडिकल स्कुलका वैज्ञानिकहरुले घाउ निको भए÷नभएको जानकारी दिने व्याण्डेजको विकास गरेका छन् ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">यो व्यान्डेजले घाउ निको हुने प्रव्रिmयामा समस्या आएमा चम्किलो हरियो प्रकाशमा परिवर्तन हुन्छ । यसको अर्थ हुन्छ, घाउमा अक्सिजनको तहमा कमी आउनु । डाक्टरहरुका अनुसार गम्भीर घाउ, अल्सर र पोलेका घाउ निको हुन र नयाँ कोष पलाउन अक्सिजनको आवश्यकता पर्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">छालामा भएका रक्तनलीले घाउमा अक्सिजन प्रवाह गर्छन्, तर, यस्ता रक्तनलीमा क्षति भई रक्तप्रवाह सीमित भएमा घाउ निको हुन समय लाग्छ । पारम्परिक ब्याण्डेज लगाउदा घाउ निको भयो भनेर थाहा पाउन ड्रेसिङ नै परिवर्तन गर्नुपर्ने हुन्छ र यसबाट बिरामीलाई पीडा हुनुका साथै संव्रmमण पनि हुने सम्भावना हुन्छ । तर, यो ब्याण्डेजमा त्यस्तो समस्या नहुने बताइएको छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">यस नयाँ ब्याण्डेजमा फस्फोरसका अणु मिसाइएको हुन्छ । ब्याण्डेजमा भएको फस्फोरसका अणुले अक्सिजनको लेभलमा आएको परिवर्तनमा प्रतिक्रिया दिन्छ । यदि अक्सिजनको लेभल स्थिर छ भने ब्याण्डेजमा कुनै परिवर्तन आउँदैंन । तर, अक्सिजनको कमी छ भने फस्फोरसका अणुमा बढी इनर्जी छ भन्ने बुझिन्छ र यो चम्कन थाल्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">यो ब्याण्डेज अनुसन्धानमै रहेकाले बजारमा आउन कम्तीमा तीन वर्ष लाग्ने बताइएको छ । कार्डिफ विश्वविद्यालय र इम्पेरियल कलेज लण्डनका भिजिटिङ प्रोफेसर डेभिड लिपर भन्छन्, अक्सिजन सेन्सिङ ब्याण्डेज खुट्टाको अल्सरको व्यवस्थाका लागि उपयुक्त आइडिया हो ।</span></p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/30/190/">घाउको अवस्था बताउने हाइ–टेक व्याण्डेजको निमार्ण</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2014/12/30/190/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/band.jpg" length="15630" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/band.jpg" width="448" height="333" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>रिभोसाइन्स डटकम</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/band.jpg" width="448" height="333" />
	</item>
		<item>
		<title>विश्वकै अत्याधुनिक उड्ने कारको निर्माण</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2014/12/30/185/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2014/12/30/185/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[अमृता अर्याल]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Dec 2014 06:51:53 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=185</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/car-1.jpg" width="398" height="336" title="" alt="" /></div><div><p>विश्वकै उन्नत उड्ने कार अस्ट्रेलियामा निर्माण भएको छ । यो उड्न र गुड्न मिल्ने कार हो । अस्ट्रेलियाको भाएनामा भएको एक उच्च प्रदर्शनीमा राखिएको यस कारकोे डिजाइन र सफल परिक्षण स्लोभाकिया कम्पनीले गरेको थियोे</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/30/185/">विश्वकै अत्याधुनिक उड्ने कारको निर्माण</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/car-1.jpg" width="398" height="336" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F185%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%85%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A7%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%95%20%E0%A4%89%E0%A4%A1%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A3" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F185%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%85%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A7%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%95%20%E0%A4%89%E0%A4%A1%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A3" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F185%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%85%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A7%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%95%20%E0%A4%89%E0%A4%A1%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A3" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F185%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%85%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A7%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%95%20%E0%A4%89%E0%A4%A1%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A3" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F185%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%85%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A7%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%95%20%E0%A4%89%E0%A4%A1%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A3" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F185%2F&#038;title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%85%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A7%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%95%20%E0%A4%89%E0%A4%A1%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A3" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2014/12/30/185/" data-a2a-title="विश्वकै अत्याधुनिक उड्ने कारको निर्माण"></a></p>
<div class="wp-block-image"><figure class="alignright size-full is-resized"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/car-1.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" sizes="auto, (max-width: min(100%, 398px)) 100vw, min(100%, 398px)" src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/car-1.jpg" alt="car 1" class="wp-image-186" width="824" height="696" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/car-1.jpg 398w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/car-1-300x253.jpg 300w" /></a></figure></div>



<p>विश्वकै उन्नत उड्ने कार अस्ट्रियामा निर्माण भएको छ । यो उड्न र गुड्न मिल्ने कार हो । अस्ट्रियाको भाएनामा भएको एक उच्च प्रदर्शनीमा राखिएको यस कारकोे डिजाइन र सफल परिक्षण स्लोभाकिया कम्पनीले गरेको थियोे ।</p>



<p>दुईजना चड्न मिल्ने यसकारलाई एरोमोवील ३ को नाम दिइएको छ । विश्वमा प्रविधि विकासको पछिल्लो मोड्लको एक उच्च प्रविधियुक्त कार छोटो समयमा आकाशमा उड्ने निर्माण कम्पनीको दावी छ । यसले प्रतिघण्टा १ सय ६०को रफ्तारमा उड्ने छ ।&nbsp;अगाडिबाट हेर्दा कारजस्तो लागेपनि यसको पछाडि पट्टिको भागबाट अवलोकन गर्दा सानो प्लेन जस्तो देखिन्छ । ५० देखि २५० मिटरको रन वे मार्फत यसले टेक अप गर्नेछ ।</p>



<p> सडकमा गुड्दा यसका दुई पखेटा चरा झै लुकाउने छ र उड्न चाहेको बेला कारमा जडित एक बटमको सहायताले कारमा जडित पङ्खा सजिलै बाहिर निस्कने छ । निर्माण कर्ताहरुले भनेका छन्, यो सानो प्लेन नै हो, यसलाई प्रयोग गर्नको लागि&nbsp;पाइलटको जस्तो ज्ञान हुन आवश्यक हुन्छ । यसलाई साधारण मानिसको पहुचमा कहिलेसम्म पुग्छ भन्ने एकिन नभएता पनि यस किसिमको अटोमोवाइल अहिले परिक्षणको अवस्थामा नै सिमित भएको निर्माण कम्पनीका भेडाकोज बताउँछन् ।</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/30/185/">विश्वकै अत्याधुनिक उड्ने कारको निर्माण</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2014/12/30/185/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/car-1.jpg" length="31714" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/car-1.jpg" width="398" height="336" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>रिभोसाइन्स डटकम</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/car-1.jpg" width="398" height="336" />
	</item>
		<item>
		<title>विश्वको पहिलो झ्याल विहीन हवाइजहाज</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2014/12/30/173/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2014/12/30/173/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[अमृता अर्याल]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Dec 2014 06:14:23 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=173</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/plane.jpg" width="448" height="325" title="" alt="" /></div><div><p>विश्वको पहिलो झ्याल विहीन हवाइजहाज उड्ने तयारीमा छ । विश्वमा प्रविधि बजारको होडबाजीले गर्दा नयाँ–नयाँ आविश्कार भैरहेको कुरा विज्ञहरु बताउँछन् ।</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/30/173/">विश्वको पहिलो झ्याल विहीन हवाइजहाज</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/plane.jpg" width="448" height="325" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F173%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%8B%20%E0%A4%9D%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A5%80%E0%A4%A8%20%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%9C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%9C" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F173%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%8B%20%E0%A4%9D%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A5%80%E0%A4%A8%20%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%9C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%9C" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F173%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%8B%20%E0%A4%9D%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A5%80%E0%A4%A8%20%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%9C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%9C" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F173%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%8B%20%E0%A4%9D%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A5%80%E0%A4%A8%20%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%9C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%9C" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F173%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%8B%20%E0%A4%9D%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A5%80%E0%A4%A8%20%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%9C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%9C" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F173%2F&#038;title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A5%8B%20%E0%A4%9D%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A5%80%E0%A4%A8%20%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%9C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%9C" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2014/12/30/173/" data-a2a-title="विश्वको पहिलो झ्याल विहीन हवाइजहाज"></a></p>
<div class="wp-block-image"><figure class="alignright size-full is-resized"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/plane.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" sizes="auto, (max-width: min(100%, 448px)) 100vw, min(100%, 448px)" src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/plane.jpg" alt="plane" class="wp-image-174" width="448" height="325" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/plane.jpg 448w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/plane-300x217.jpg 300w" /></a></figure></div>



<p>&nbsp;विश्वको पहिलो झ्याल विहीन हवाइजहाज उड्ने तयारीमा छ । विश्वमा प्रविधि बजारको होडबाजीले गर्दा नयाँ–नयाँ आविश्कार भैरहेको कुरा विज्ञहरु बताउँछन् । जहाजमा झ्याल नभएपनि बाहिरको दृश्य यात्रुले देख्न पाउनेछन् । यसमा जडित बिशेष पर्दाको सहायताले बाहिरको दृश्य यात्रुलाई देखाइ दिने बताएका छन् ।</p>



<p>यो झ्यालविहीन जहाजका यात्रुले आकाश तथा धर्तीको दृश्यलाई आप्mनै स्क्रिनको साहायताले देख्नेछन् । यात्रुले आफ्नो रुची अनुसार स्क्रिनलाई बदल्ने वा इन्टरनेटमा सर्च गरेर स्क्रिनमा देखिएको ठाउँको पहिचान समेत गर्न सक्नेछन् । जहाज निर्माता सेन्टर फर प्रोसेस इनोभेसन सिपिआइका वैज्ञानिकहरुले यसलाई ‘द विन्डोलेस क्याबिन विथ द भ्यू’ नाम दिएको बेलायती समाचार संस्था गार्जियनले प्रकाशन गरेको छ ।</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/30/173/">विश्वको पहिलो झ्याल विहीन हवाइजहाज</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2014/12/30/173/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/plane.jpg" length="26338" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/plane.jpg" width="448" height="325" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>रिभोसाइन्स डटकम</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/plane.jpg" width="448" height="325" />
	</item>
		<item>
		<title>चस्माको फ्रेमका कुरा</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2014/12/30/170/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2014/12/30/170/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[अमृता अर्याल]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Dec 2014 05:49:50 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[जिज्ञासा]]></category>
		<category><![CDATA[तस्बिर]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=170</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/eye-fram.jpg" width="225" height="225" title="" alt="" /></div><div><p>चस्मा मानिसको दोस्रो आँखा हो । विना चस्मा कतिपय मानिसहरु लेखपढ, हिडडुलजस्ता महत्वपूर्ण कार्य गर्न सकिराखेको हुदैंन । आजभोली चस्माको क्रेज छुट्टै छ । चस्मा कसैले फेसनको रुपमा लगाउँछन त कसैले साहाराको रुपमा लगाउँछन् । बजारमा पाइने विभिन्न ब्राण्डका फेसनेवल चस्मा घामबाट बच्न प्रयोग गरीरहेका हुन्छन् । चस्मा जडित ग्लासको जति महत्व त्यतिकै त्यसलाई अड्याउने [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/30/170/">चस्माको फ्रेमका कुरा</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/eye-fram.jpg" width="225" height="225" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F170%2F&amp;linkname=%E0%A4%9A%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F170%2F&amp;linkname=%E0%A4%9A%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F170%2F&amp;linkname=%E0%A4%9A%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F170%2F&amp;linkname=%E0%A4%9A%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F170%2F&amp;linkname=%E0%A4%9A%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F170%2F&#038;title=%E0%A4%9A%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AB%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A4%BE%20%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A4%BE" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2014/12/30/170/" data-a2a-title="चस्माको फ्रेमका कुरा"></a></p>
<div class="wp-block-image"><figure class="alignright"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/eye-fram.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="225" height="225" sizes="auto, (max-width: min(100%, 225px)) 100vw, min(100%, 225px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/eye-fram.jpg" alt="eye fram" class="wp-image-209" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/eye-fram.jpg 225w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/eye-fram-150x150.jpg 150w" /></a></figure></div>



<p><span style="color: #000000;">चस्मा मानिसको दोस्रो आँखा हो । विना चस्मा कतिपय मानिसहरु लेखपढ, हिडडुलजस्ता महत्वपूर्ण कार्य गर्न सकिराखेको हुदैंन । आजभोली चस्माको क्रेज छुट्टै छ । चस्मा कसैले फेसनको रुपमा लगाउँछन त कसैले साहाराको रुपमा लगाउँछन् । बजारमा पाइने विभिन्न ब्राण्डका फेसनेवल चस्मा घामबाट बच्न प्रयोग गरीरहेका हुन्छन् । चस्मा जडित ग्लासको जति महत्व त्यतिकै त्यसलाई अड्याउने फ्रेमको महत्व पनि उतिकै हुन्छ । विना फ्रेम ग्लासको महत्वहुन्न । हुन त आजभोली विभिन्न किसिमको आइलेन्स आएका छन् । तर आइलेन्सभन्दा फ्रेमयुत्त चस्मा नै धेरै प्रयोगमा गरेको पाइन्छ । फ्रेमले पनि चस्माको स्वरुप दिने मान्यताका कारण मानिसले चस्मा छान्दा आफ्नो अनुहार सुहाउँदो फ्रेमको बनोट छानेको पाइन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong>इतिहासः</strong></span></p>



<p><span style="color: #000000;">परापूर्वकालमा ग्रिकका मानिसले चस्मा बनाउन ठूलै मिहिनेत गरेको इतिहास पढ्न पाइन्छ । उनीहरुले त्यतिबेला अक्षरको आकारलाई ठूलो बनाउन, कुनै सूक्ष्म बस्तुको अवलोकन गर्न र आँखाको ज्योति कमी कम भएको मानिसको लागि प्रयोग गरेका थिए ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"> एक जना अरवियन वैज्ञानिक अल्हाजेन जसले ११ औं शताव्दीतिर नै परावर्तित प्रकाशको बारेमा अध्ययन गरेका थिए । जसको माध्यमद्वारा आँखाको स्नायु रेशा(नशा) र ब्रेनसँगको सम्वन्ध पत्तालगाएका थिए । पछि १३ औं शताव्दीमा आएर भाइटेल्लो भन्ने वैज्ञानिकले आँखाको लेन्स जसले प्रकाशलाई कन्ट्रोल गर्छ भन्ने थाहा पाए ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"> सन् १२५७ ताका एक रोजर बाकन जेल जीवन विताइरहेको बेला उनले पढ्नको लागि ‘म्याग्नीफाइङ लेन्स’(आकारलाई ठूलो बनाउने)को प्रयोग गरेका थिए । त्यसबखत लेन्स हातमा राखेर कमजोर आँखाको ज्योति भएका मानिसहरुले प्रयोगमा गर्दथें ।</span><br><span style="color: #000000;"> समयक्रमसँगै मेटलको फ्रेममा दुइवटा लेन्स फिट गरि एक हातले समातेर अध्ययनको बेला प्रयोग गर्न थालियो । कतिपय मानिसले फ्रेममा धागोका सहायताले कानमा बाँध्ने गरेको पाइयो ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"> १७ औं शताव्दीतिर आएर निधारमा चस्मा अडाउन मिल्ने पूर्ण किसिमको फ्रेमको डिजाइन गरेका थिए । यतिखेर मेटलको फ्रेम प्रयोगमा ल्याएको पाइन्छ । यतिखेरका फ्रेम हलुका भएपनि नाकमा घाउ बनाउने र झन्झटयुक्त भएको पाइन्छ ।</span><br><span style="color: #000000;"> २० औं शताव्दीमा आएर प्लास्टिक फ्रेमको आविष्कार भयो । यसले चस्माको फ्रेमको इतिहासलाई बदल्यो । धातुको फ्रेमको तुलनामा प्लास्टिकको फ्रेम सस्ता र किफायति, प्रयोग गर्न सजिलो किसिमको भयो ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong>कच्चा पदार्थ&nbsp;ः</strong></span></p>



<p><span style="color: #000000;">चस्माको फ्रेम प्रायः धातु र प्लास्टिकले बनेको हुन्छ । प्लास्टिकका फ्रेममा प्रयोगहुने कच्चा पदार्थलाई सेलुलोज एसीटेट भनिन्छ । यो लचकदार र बलियो हुन्छ । यसको उत्पादन लामो साँधुरो सिट (कागज)जस्तो आकारमा उत्पादन गरिन्छ जुन आइग्लासभन्दा केहि मात्रा ठूलो आकारमा हुन्छ । पातलो सिटको आकारको लम्वाई ३५ इन्च र मोटाइ ०.३३ इन्च हुन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong>डिजाइन ः</strong></span></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignright"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/chasma-11.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="448" height="206" sizes="auto, (max-width: min(100%, 448px)) 100vw, min(100%, 448px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/chasma-11.jpg" alt="चस्मा बनाउन प्रयोग गरिने डाइको नमुना" class="wp-image-182" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/chasma-11.jpg 448w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/chasma-11-300x137.jpg 300w" /></a><figcaption>चस्मा बनाउन प्रयोग गरिने डाइको नमुना</figcaption></figure></div>



<p><span style="color: #000000;">आइग्लास उत्पादन गर्ने कम्पनीहरुले चस्माको फ्रेमको डिजाइन गर्न आफ्ना कालीगढ राख्ने वा अन्य बाहिरी डिजाइनरहरुलाई फ्रेमको नमुना डिजाइन गर्ने गरेको पाइन्छ । यसमा फेसन डिजाइनरहरु पनि संग्लग्न भएका हुन्छन् । उनीहरुलाई मानिसको पहिरन सुवाउँदो किसिमको चस्माको फ्रेम बनाउन मद्दत मिल्ने छ । डिजाइनरको महत्वपूर्ण भूमिका हुँदा चस्माको फ्रेमसँग डिजाइनर पनि जोडेका पाइन्छ । आँखा विशेष हेरचार, घामबाट बच्नकोलागि विभिन्न प्रयोग गरिने चस्मामा प्राय कालो र रंगीविरंङ्गी फ्रेमहरु बचारमा पाइन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">&nbsp;<strong>निमार्ण प्रक्रिया ः</strong></span></p>



<p><span style="color: #000000;">एकपटक चस्माको प्रेमको डिजाइन सकाएपछि त्यसको आकारमा ढाल्नकाले लागि स्टिलको डाइमा सेलुलोज एसिटेटको सिटलाई राखिन्छ । डाइले आकार अनुसारको फ्रेममा बदल्ने काम गर्दछ । चिसो र अध्यारो कोठामा राखेको एसिटेड सिटलाई ६८ डिग्री सन्टीग्रेडमा ताप दिने काम गरिन्छ । यसले प्लास्टिकलाई लचिलो र नरम बनाउने काम गर्दछ । त्यसपछि यसलाई खाली मेशिनमा राखिन्छ र अत्याधिक टन प्रेसर दिइन्छ, डाइको साहायताले खाली भाग काट्न मद्दत गर्नेछ । यसरी व्याङ्क(किनारा) लाई स्वचालित मेशिनद्वारा निकालिन्छ र तुरुन्त अन्यत्र राखिन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"> फ्रेमको दुइ भागमा लेन्स राख्न मिल्ने खाली ठाउँ निकालेपछि विभिन्न प्रक्रिया अपनाइन्छ । जसले चिप्लो बनाउने, नाकको भाग मिलाउने जस्ता काम गरिन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong>टेम्पलको उत्पादनः</strong></span></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignright"><img loading="lazy" decoding="async" width="300" height="240" sizes="auto, (max-width: min(100%, 419px)) 100vw, min(100%, 419px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/chasma-2-300x240.jpg" alt="chasma 2" class="wp-image-181" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/chasma-2-300x240.jpg 300w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/chasma-2.jpg 419w" /></figure></div>



<p><span style="color: #000000;">चस्माको फ्रेमको दुइवटा खुट्टाको अन्त्यतिर कानमा घुमेको भागलाई टेम्पल भनिन्छ । यसको लम्वाई ५ देखि ६ इन्च सम्मको हुन्छ ।<a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/chasma-2.jpg"><span style="color: #000000;"></span></a></span></p>



<p><span style="color: #000000;">चस्माको फ्रेमको अकारको पूर्ण रुप आइसकेपछि यसको खुट्टा साना मेटलको किलाद्वारा जडान गरिन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong>लोगो राख्ने ः</strong></span><br><span style="color: #000000;"> चस्माको फ्रेमको आकारमा आइसकेपछि लोगो राख्ने, नाम तथा स्टाइल राख्ने काम हुन्छ । कस्ता अक्षर प्रयोग गरि नामाङ्करर्ण गर्ने कामका साथै पोलिस गर्ने काम हुन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong>गुणस्तर जाँच ः</strong></span><br><span style="color: #000000;"> यो आँखा जस्तो सम्वेदनशील भागको कभर अथवा मानिसको आँखाको दृष्ट्रीलाई मद्दत गर्ने लेन्स राखिने भएकाले यो देख्नमा जति सरल छ, यसको उपयोग र गुण बढी छ । यसकारण निमार्ण कर्ताहरुले गुणस्तर जाँची बजारमा पठाउने काम गरेको हुन्छ । यसको बनावट सम्पूर्ण मेसिनले गर्ने भएतापनि यसको गुणस्तर परिक्षण भने मानिसले नै गर्ने गर्दछ । उनीहरुले गुणस्तर जाँच गरीसकेपछि मात्र फ्रेमलाई बजारमा लाने गरिन्छ । अर्को बजारमा अत्याधिक प्रतिस्पर्धा भएका कारणले पनि गुणस्तर परिक्षमा ध्यान दिएको पाइन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong>अनावश्यक फोहर ननिस्कने ः</strong></span><br><span style="color: #000000;"> प्लास्टिको फ्रेम उत्पादन गर्ने कम्पनीहरुले चस्माको फ्रेम बनाउँदा निस्कने झुर्का र साना तिना प्लास्टिकको टुक्रालाई पुन रिसाइकल गर्नेछ । यस्ता किसिमको टुक्रा विशेषत लेन्स अडिने भागको डिजानइन गर्दा निस्कने गर्दछ । यसलाई पुन प्रयोगको विधि अपनाइ वातावरणलाई स्वच्छ राख्न मद्दत गरेको हुन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong>भविष्यः</strong></span><br><span style="color: #000000;"> विगतका पचास वर्षको इतिहासलाई हेर्ने हो भने चस्माको प्रचलन दिनप्रतिदिन बढ्दै गएको छ । यसले आँखामा समस्या भएका मानिसदेखि लिएर फेसनको रुपमा प्रयोग गर्ने मानिसहरुको जमात दिनप्रतिदिन बढेको पाइन्छ । निमार्ण कम्पनीहरुले मेटलको तुलनामा प्लास्टिको फ्रेम राम्रा निकालेका कारण बजारमा प्लास्टिक फ्रेमको डिमाण्ड बढी छ । यसलाई पहिरन सजिलो तथा लचकदार बनोटको कारण मानिसहरुले बढी रुचाएको पाइन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong>स्रोतः</strong></span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong><em>1. The Antique Spectacles Home Page. 9 September 1998.&nbsp;</em></strong></span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong><em>2. University of Waterloo Museum of Visual Science and Optometry<br></em></strong><span style="color: #000000;"><strong><em>3. www.madehow.com</em></strong></span></span></p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/30/170/">चस्माको फ्रेमका कुरा</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2014/12/30/170/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/eye-fram.jpg" length="8416" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/eye-fram.jpg" width="225" height="225" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>रिभोसाइन्स डटकम</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/eye-fram.jpg" width="225" height="225" />
	</item>
		<item>
		<title>आवाज सुन्ने बित्तिकै मान्छेको मृत्यू</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2014/12/18/98/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2014/12/18/98/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[अमृता अर्याल]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Dec 2014 04:39:49 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=98</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu2.jpg" width="598" height="519" title="" alt="" /></div><div><p>संसारका धेरै मान्छेहरु संगीत सुन्न मन पराउछन। बजारमा विभिन्न किसिमका म्युजिक सिस्टमहरु पनि उपलब्ध छन, कुनै सस्तो र कुनै त अति नै महंगो पनि भेटिन्छन। तर यस्तो म्युजिक सिस्टमको बारेमा जो कसैलाई थाहा नहुन सक्छ, जसबाट निस्केको संगीतले मान्छेको ज्यानै जान सक्छ भनेर। विज्ञानका अनुसार संगीतको ध्वनी १३५ डेसिमल भन्दा बढी भएको खण्डमा संगीत सुन्ने [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/18/98/">आवाज सुन्ने बित्तिकै मान्छेको मृत्यू</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu2.jpg" width="598" height="519" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F98%2F&amp;linkname=%E0%A4%86%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%9C%20%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9B%E0%A5%87%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AE%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%82" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F98%2F&amp;linkname=%E0%A4%86%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%9C%20%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9B%E0%A5%87%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AE%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%82" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F98%2F&amp;linkname=%E0%A4%86%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%9C%20%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9B%E0%A5%87%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AE%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%82" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F98%2F&amp;linkname=%E0%A4%86%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%9C%20%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9B%E0%A5%87%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AE%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%82" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F98%2F&amp;linkname=%E0%A4%86%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%9C%20%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9B%E0%A5%87%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AE%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%82" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F98%2F&#038;title=%E0%A4%86%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%9C%20%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%AC%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%88%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9B%E0%A5%87%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%AE%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%82" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2014/12/18/98/" data-a2a-title="आवाज सुन्ने बित्तिकै मान्छेको मृत्यू"></a></p>
<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft size-full"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="598" height="519" sizes="auto, (max-width: min(100%, 598px)) 100vw, min(100%, 598px)" src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu.jpg" alt="aawaj sunda mirtu" class="wp-image-99" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu.jpg 598w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu-300x260.jpg 300w" /></a></figure></div>



<p>संसारका धेरै मान्छेहरु संगीत सुन्न मन पराउछन। बजारमा विभिन्न किसिमका म्युजिक सिस्टमहरु पनि उपलब्ध छन, कुनै सस्तो र कुनै त अति नै महंगो पनि भेटिन्छन। तर यस्तो म्युजिक सिस्टमको बारेमा जो कसैलाई थाहा नहुन सक्छ, जसबाट निस्केको संगीतले मान्छेको ज्यानै जान सक्छ भनेर।</p>



<p>विज्ञानका अनुसार संगीतको ध्वनी १३५ डेसिमल भन्दा बढी भएको खण्डमा संगीत सुन्ने मानिसको मृत्यु हुन सक्छ । यस्तो मृत्यवरण गराउने संगीत कुनै आइफोन वा कुनै पनि फोनमा नभई यूरोपियन स्पेस एजेन्सीको विशाल साउण्ड सिस्टममा अवस्थित छ।</p>



<p>यो युरोपमा भएको सबैभन्दा शक्तिशाली हर्न ९ध्वनी० हो। जब यो अधिक स्वरमा बज्न शुरु गर्छ तब नजिक भएका मानिसहरुको बाँच्ने सम्भावना नै हुदैन । अहिलेसम्म कुनै पनि मानिसले यो ध्वनीको गहिराई सम्म सुन्न सकेको छैन । यदि कसैले सुन्ने कोशिश गरेमा उक्त व्यक्तिको तत्कालै मृत्यु भईहाल्छ।</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu2.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="300" height="260" sizes="auto, (max-width: min(100%, 598px)) 100vw, min(100%, 598px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu2-300x260.jpg" alt="aawaj sunda mirtu2" class="wp-image-100" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu2-300x260.jpg 300w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu2.jpg 598w" /></a></figure></div>



<p>यो ध्वनी यूरोपियन स्पेस एजेन्सीको एक विशाल हिस्सा हो। एक टेस्ट चेम्बरमा ध्वनीको तिब्रता र यसको परिणाम जान्नको लागि यसको प्रयोग गरिन्छ। यसको प्रयोग रकेट लन्च गर्दा आउने ध्वनीबाट हुने नोक्शानबाट बचाउनको लागि गर्ने गरिन्छ।<br>यो साउण्ड सिस्टमको एक टेस्ट चेम्बरको भित्र राखिएको हुन्छ। यो चेम्बर १६।४ मीटर उचाई, ११ मीटर चौडाई र ९ मीटर गहिराईको छ। चेम्बर भित्रको ढोकामा हर्नको साहारा लिएर नाइट्रोजन हालेपछि एक शक्तिशाली ध्वनी निस्किन्छ। यसको आवाज १४५ डेसिबल भन्दा पनि बढि आउने गर्छ।</p>



<p>यो मेशीनको प्रयोग हतियारको रुपमा पनि गर्न सकिन्छ। १२० देखि १९० डेसिबल क्षमता भएको ध्वनीवाला ग्रेनेट भन्दा पनि भयानक ध्वनी यो मेशिनबाट आउने गर्छ। एक शोधकर्ताका अनुसार २१० डेसिबल ध्वनी क्षमता भएको विस्फोटकले मानिसको भित्रि अंगमा असर गर्दै अन्तमा मृत्यु हुने गर्छ।</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/18/98/">आवाज सुन्ने बित्तिकै मान्छेको मृत्यू</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2014/12/18/98/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu2.jpg" length="71023" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu2.jpg" width="598" height="519" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>रिभोसाइन्स डटकम</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aawaj-sunda-mirtu2.jpg" width="598" height="519" />
	</item>
		<item>
		<title>बुध ग्रहको उत्तरी ध्रुबमा प्रसस्त मात्रामा बरफ भेटियो</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2014/12/18/95/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2014/12/18/95/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[अमृता अर्याल]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Dec 2014 10:10:51 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[तस्बिर]]></category>
		<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=95</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/barapha-vetiyo-budhagarha-ma.jpg" width="320" height="240" title="" alt="" /></div><div><p>अमेरिकी अन्तरिक्ष &#160;अनुसन्धान केन्द्र नासाको एक अन्तरिक्ष &#160;यानले बुध ग्रहको उत्तरी ध्रुबमा प्रसस्त मात्रामा बरफ भएको पत्ता &#160;लगाएको छ । उक्त बरफ यदी फैलने हो भने वासिङ्टन डि सि बराबरको क्षेत्रफल ओगट्ने पनि नासाले जनाएको छ ।झट्ट सम्झदा सुर्यको त्यती नजिकको बुध ग्रह्मा बरफ फेला पर्नु एक &#160; &#160;अनौठो र आश्चर्यजनक तथ्य भएको नासाले जनाएको [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/18/95/">बुध ग्रहको उत्तरी ध्रुबमा प्रसस्त मात्रामा बरफ भेटियो</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/barapha-vetiyo-budhagarha-ma.jpg" width="320" height="240" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F95%2F&amp;linkname=%E0%A4%AC%E0%A5%81%E0%A4%A7%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%89%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%B0%E0%A5%80%20%E0%A4%A7%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%AC%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%B0%E0%A4%AB%20%E0%A4%AD%E0%A5%87%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A5%8B" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F95%2F&amp;linkname=%E0%A4%AC%E0%A5%81%E0%A4%A7%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%89%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%B0%E0%A5%80%20%E0%A4%A7%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%AC%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%B0%E0%A4%AB%20%E0%A4%AD%E0%A5%87%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A5%8B" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F95%2F&amp;linkname=%E0%A4%AC%E0%A5%81%E0%A4%A7%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%89%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%B0%E0%A5%80%20%E0%A4%A7%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%AC%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%B0%E0%A4%AB%20%E0%A4%AD%E0%A5%87%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A5%8B" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F95%2F&amp;linkname=%E0%A4%AC%E0%A5%81%E0%A4%A7%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%89%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%B0%E0%A5%80%20%E0%A4%A7%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%AC%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%B0%E0%A4%AB%20%E0%A4%AD%E0%A5%87%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A5%8B" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F95%2F&amp;linkname=%E0%A4%AC%E0%A5%81%E0%A4%A7%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%89%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%B0%E0%A5%80%20%E0%A4%A7%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%AC%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%B0%E0%A4%AB%20%E0%A4%AD%E0%A5%87%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A5%8B" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F95%2F&#038;title=%E0%A4%AC%E0%A5%81%E0%A4%A7%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%95%E0%A5%8B%20%E0%A4%89%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%B0%E0%A5%80%20%E0%A4%A7%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%AC%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%AC%E0%A4%B0%E0%A4%AB%20%E0%A4%AD%E0%A5%87%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A5%8B" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2014/12/18/95/" data-a2a-title="बुध ग्रहको उत्तरी ध्रुबमा प्रसस्त मात्रामा बरफ भेटियो"></a></p>
<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/barapha-vetiyo-budhagarha-ma.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="300" height="225" sizes="auto, (max-width: min(100%, 320px)) 100vw, min(100%, 320px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/barapha-vetiyo-budhagarha-ma-300x225.jpg" alt="barapha vetiyo budhagarha ma" class="wp-image-96" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/barapha-vetiyo-budhagarha-ma-300x225.jpg 300w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/barapha-vetiyo-budhagarha-ma.jpg 320w" /></a></figure></div>



<p><span style="color: #333333;"></span></p>



<p><span style="color: #333333;">अमेरिकी अन्तरिक्ष &nbsp;अनुसन्धान केन्द्र नासाको एक अन्तरिक्ष &nbsp;यानले बुध ग्रहको उत्तरी ध्रुबमा प्रसस्त मात्रामा बरफ भएको पत्ता &nbsp;लगाएको छ । उक्त बरफ यदी फैलने हो भने वासिङ्टन डि सि बराबरको क्षेत्रफल ओगट्ने पनि नासाले जनाएको छ ।झट्ट सम्झदा सुर्यको त्यती नजिकको बुध ग्रह्मा बरफ फेला पर्नु एक &nbsp; &nbsp;अनौठो र आश्चर्यजनक तथ्य भएको नासाले जनाएको छ&nbsp;।</span></p>



<p>फेला नपर्नु पर्ने ठाउँमा बरफ फेला पर्नु एकदमै आश्चर्यजनक तथ्य भएको अनुसन्धानकर्ताको ठहर छ&nbsp;। उसो त बुध ग्रहको ढल्काइ लगभग ० डिग्री नै छ यानकी १ डिग्री भन्दा कम नै छ&nbsp;। &nbsp;त्यसैले पनि उक्त ग्रहको ध्रुबिय क्षत्रमा अबस्थितत विभिन्न स्थानहरुमा कहिल्यै पनि सुर्यको प्रकाश पर्दैन&nbsp;। &nbsp;बैज्ञानिकहरुका अनुसार बुध ग्रहको ध्रुबिय क्षेत्रमा&nbsp;सुर्यको प्रकास नपरेका &nbsp;भागहरुमा नै बरफ फेला परेको हो । सन् १९९१ मा &nbsp;Arecibo radio telescope नामक telescope ले बुध ग्रहको ध्रुबिय क्षेत्रवरपर&nbsp;चम्किलो प्रकासका धब्बा&nbsp;&nbsp;देखिएको थियो । उक्त परिक्षण पश्चात नासाले बुध ग्रह तर्फ आफ्नो spacecraft&nbsp;&nbsp;पठाएको थियो&nbsp;। उक्त spacecraft ले बुध ग्रहको ध्रुबियक्षेत्रका छायाँ परेका भू-भाग को तस्बिर पठायो&nbsp;। बृहत अनुसन्धान पश्चात बैज्ञानिक हरु उक्त भू-भागमा बरफ रहेको निश्कर्षमा पुगे ।</p>



<p><br style="color: #333333;"><br style="color: #333333;"></p>



<div style="color: #333333;">बुध ग्रहको दक्षिणी र उत्तरी ध्रुबमा फेला परेको उक्त भारि परिमाणको बरफ को माथिल्लो सतह कुनै तत्वले ढाकेको छ । उक्त बरफ जमेको स्थान निकै चिसो रहेको छ । मेसेन्जर नामक नासको spacecraft ले neutron spectroscopy प्रयोग गरेर उक्त बरफमा हाइड्रोजनको concerntration&nbsp;मात्रा जांच गर्दा पानीको अणुमा पाइने&nbsp;बराबरको हाइड्रोजन परमाणु भेटिएको थियो ।&nbsp;&#8216;बुध ग्रहको उक्त अन्धकार क्षेत्रमा कसैले पनि यो भन्दा अघि चासो नदिएको ले पनि अहिले महत्वपूर्ण अनुसन्धानको बिषय भएको छ ।&#8217;, अनुसन्धानमा संलग्न बैज्ञानिक&nbsp;Gregory Neumannले बताए । बरफको माथिल्लो भागलाई ढाक्ने उक्त कालो पदार्थ कुनै जैविक पदार्थद्वारा निर्माण भएको अनुसन्धानमा संलग्न &nbsp;अर्का बैज्ञानिक David Paige ले बताए । बुध ग्रहमा बरफ भेटिनुले&nbsp; बुध मा जीवको &nbsp;अस्तित्वको बारेमा अनुसन्धान गर्नको लागि नयाँ बिषय बनेको छ । आगामी&nbsp; दिनमा बैज्ञानिकहरुले बृहत अनुसन्धान गरि यस बारेमा थप जानकारी दिने पनि नासाले बताएको&nbsp; छ ।</div>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/18/95/">बुध ग्रहको उत्तरी ध्रुबमा प्रसस्त मात्रामा बरफ भेटियो</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2014/12/18/95/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/barapha-vetiyo-budhagarha-ma.jpg" length="34520" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/barapha-vetiyo-budhagarha-ma.jpg" width="320" height="240" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>रिभोसाइन्स डटकम</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/barapha-vetiyo-budhagarha-ma.jpg" width="320" height="240" />
	</item>
		<item>
		<title>नासाले पत्ता लगायो  ७१५ ओटा नया ग्रहहरु</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2014/12/18/90/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2014/12/18/90/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[अमृता अर्याल]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Dec 2014 09:34:46 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[समाचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=90</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/nasa-3.jpg" width="300" height="249" title="" alt="" /></div><div><p>नासाले हाम्रो ब्रमाण्डमा बुधबार ७१५ ओटा नया ग्रहहरु पत्ता लगाएको जानकारी बाहिर ल्याएको छ। यो अहिले सम्मकै एकै पल्टमा सबै भन्दा बढी ग्रहहरु सार्वजनिक गरेको घटना हो । बुधबार सम्म मात्रै १००० भन्दा बढी नया ग्रहहरु खोजिएको बताइएको छ । नासाका अनुसार भेटिएका ति ग्रहहरु मध्य ४ ओटा ग्रहहरु बस्न योग्य रहेका छन् । ति [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/18/90/">नासाले पत्ता लगायो  ७१५ ओटा नया ग्रहहरु</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/nasa-3.jpg" width="300" height="249" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F90%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE%20%E0%A4%B2%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%8B%20%20%E0%A5%AD%E0%A5%A7%E0%A5%AB%20%E0%A4%93%E0%A4%9F%E0%A4%BE%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%81" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F90%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE%20%E0%A4%B2%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%8B%20%20%E0%A5%AD%E0%A5%A7%E0%A5%AB%20%E0%A4%93%E0%A4%9F%E0%A4%BE%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%81" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F90%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE%20%E0%A4%B2%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%8B%20%20%E0%A5%AD%E0%A5%A7%E0%A5%AB%20%E0%A4%93%E0%A4%9F%E0%A4%BE%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%81" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F90%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE%20%E0%A4%B2%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%8B%20%20%E0%A5%AD%E0%A5%A7%E0%A5%AB%20%E0%A4%93%E0%A4%9F%E0%A4%BE%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%81" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F90%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE%20%E0%A4%B2%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%8B%20%20%E0%A5%AD%E0%A5%A7%E0%A5%AB%20%E0%A4%93%E0%A4%9F%E0%A4%BE%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%81" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F18%2F90%2F&#038;title=%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE%20%E0%A4%B2%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%8B%20%20%E0%A5%AD%E0%A5%A7%E0%A5%AB%20%E0%A4%93%E0%A4%9F%E0%A4%BE%20%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE%20%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%81" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2014/12/18/90/" data-a2a-title="नासाले पत्ता लगायो  ७१५ ओटा नया ग्रहहरु"></a></p>
<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/nasa-3.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="300" height="249" sizes="auto, (max-width: min(100%, 300px)) 100vw, min(100%, 300px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/nasa-3.jpg" alt="" class="wp-image-91"/></a></figure></div>



<p><strong>नासाले हाम्रो ब्रमाण्डमा बुधबार ७१५ ओटा नया ग्रहहरु पत्ता लगाएको जानकारी बाहिर ल्याएको छ। यो अहिले सम्मकै एकै पल्टमा सबै भन्दा बढी ग्रहहरु सार्वजनिक गरेको घटना हो । बुधबार सम्म मात्रै १००० भन्दा बढी नया ग्रहहरु खोजिएको बताइएको छ ।</strong></p>



<p><strong>नासाका अनुसार भेटिएका ति ग्रहहरु मध्य ४ ओटा ग्रहहरु बस्न योग्य रहेका छन् । ति ग्रहहरुले ३०५ ओटा हाम्रो सुर्य जस्तै अरु ताराहरुको प्ररिक्रमा गर्ने बताइएको छ । नासाका बैज्ञानिकहरुले ति ताराहरु नया आधुनिक टेलिस्कोपको मद्ददले पत्ता लगाएका हुन् भने नया पद्दति द्वारा ग्रहहरु भएको पुष्टि गरेका हुन् । “Verification By Multiplicity,” नामक पद्दतिद्वारा यतिका ग्रहहरु एकै पल्ट खोज्न सफल भएको नासाका बैज्ञानिकहरु बताउछन । अहिले यो पद्दति नया , सजिलो यवं विश्वसनीय समेत रहेको बैज्ञानिकहरुको भनाइ छ । अन्धा तरिकाले ग्रहहरुको खोजि गर्ने भन्दा पनि , ग्रहहरुलाइ आफ्नो नक्षत्रमा घुमाउन सकिने ताराहरु खोजि गर्नुनै नया पद्दतिको शिदान्त हो । भेटिएका ९५ % ग्रहहरु बरुण ग्रह भन्दा सानो तारा पृथ्वी भन्दा ४ गुणा ठुला भएको जानकारी रहेको छ । स्रोत : एजेन्सी</strong><br>
<strong>Saturday, March 01, 2014 Tekendra Khadka अन्तरिक्ष बिज्ञान, </strong></p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/18/90/">नासाले पत्ता लगायो  ७१५ ओटा नया ग्रहहरु</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2014/12/18/90/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/nasa-3.jpg" length="19048" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/nasa-3.jpg" width="300" height="249" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>रिभोसाइन्स डटकम</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/nasa-3.jpg" width="300" height="249" />
	</item>
	</channel>
</rss>
