<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>विद्यार्थीको पाना &#8211; रिभोसाइन्स डटकम</title>
	<atom:link href="https://revoscience.com/np/category/students-page/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://revoscience.com/np</link>
	<description>रिभोसाइन्स डटकम</description>
	<lastBuildDate>Thu, 19 Aug 2021 08:45:59 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2022/09/cropped-revoscience-logo-32x32.jpeg</url>
	<title>विद्यार्थीको पाना &#8211; रिभोसाइन्स डटकम</title>
	<link>https://revoscience.com/np</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>विद्यालय तहमै ‘इन्जिनियरिङ’ अभ्यास</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2018/08/15/1876/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2018/08/15/1876/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[रिभोसाइन्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Aug 2018 06:07:18 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[आवरण]]></category>
		<category><![CDATA[फिचर]]></category>
		<category><![CDATA[विद्यार्थीको पाना]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://revoscience.com/np/?p=1876</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati-768x576.jpg" width="768" height="576" title="" alt="" /></div><div><p>कक्षा ९ मा अध्ययनरत अर्का विद्यार्थी कैलाश ढुंगाना ‘टेस्ला कोइल’ बनाउन व्यस्थ थिए । दुई घण्टामा आफ्नो प्रोजेक्ट सक्नु पर्ने भएको उनको टिमलाई बोल्ने फुर्सत थिएन ।</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2018/08/15/1876/">विद्यालय तहमै ‘इन्जिनियरिङ’ अभ्यास</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati-768x576.jpg" width="768" height="576" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2018%2F08%2F15%2F1876%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%AF%20%E0%A4%A4%E0%A4%B9%E0%A4%AE%E0%A5%88%20%E2%80%98%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9C%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%99%E2%80%99%20%E0%A4%85%E0%A4%AD%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B8" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2018%2F08%2F15%2F1876%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%AF%20%E0%A4%A4%E0%A4%B9%E0%A4%AE%E0%A5%88%20%E2%80%98%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9C%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%99%E2%80%99%20%E0%A4%85%E0%A4%AD%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B8" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2018%2F08%2F15%2F1876%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%AF%20%E0%A4%A4%E0%A4%B9%E0%A4%AE%E0%A5%88%20%E2%80%98%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9C%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%99%E2%80%99%20%E0%A4%85%E0%A4%AD%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B8" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2018%2F08%2F15%2F1876%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%AF%20%E0%A4%A4%E0%A4%B9%E0%A4%AE%E0%A5%88%20%E2%80%98%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9C%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%99%E2%80%99%20%E0%A4%85%E0%A4%AD%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B8" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2018%2F08%2F15%2F1876%2F&amp;linkname=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%AF%20%E0%A4%A4%E0%A4%B9%E0%A4%AE%E0%A5%88%20%E2%80%98%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9C%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%99%E2%80%99%20%E0%A4%85%E0%A4%AD%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B8" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2018%2F08%2F15%2F1876%2F&#038;title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%AF%20%E0%A4%A4%E0%A4%B9%E0%A4%AE%E0%A5%88%20%E2%80%98%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%9C%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%99%E2%80%99%20%E0%A4%85%E0%A4%AD%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B8" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2018/08/15/1876/" data-a2a-title="विद्यालय तहमै ‘इन्जिनियरिङ’ अभ्यास"></a></p>
<p><span style="color: #000000;"><img fetchpriority="high" decoding="async" class="alignnone size-full wp-image-1877" src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati.jpg" alt="" width="1200" height="900" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati.jpg 1200w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati-200x150.jpg 200w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati-300x225.jpg 300w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati-768x576.jpg 768w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati-1024x768.jpg 1024w" sizes="(max-width: 1200px) 100vw, 1200px" />काठमाडौं । वृहस्पति विद्या सदनमा कक्षा ९ &nbsp;मा अध्ययरत भक्तपुरका उमेश थापा नमुना पानीको फोहरा बनाउन तल्लिन देखिन्थें । यस किसिमको अवसर विद्यालले अतिरिक्त कक्षा सञ्चालन गरेपश्चात् जुटेको हो । विद्यार्थी थापा भन्छन्, ‘आफूले चाहे जस्तो नमूना प्रोजेक्टमा काम गर्न पाउँदा खुशी लागेको छ । अझै धेरै गर्न मन छ तर विद्यालय अन्य विषय पढ्न पर्ने भएको त्यस्तो अवसर जुड्दैन ।’</span></p>



<p><span style="color: #000000;">कक्षा ९ मा अध्ययनरत अर्का विद्यार्थी कैलाश ढुंगाना ‘टेस्ला कोइल’ बनाउन व्यस्थ थिए । दुई घण्टामा आफ्नो प्रोजेक्ट सक्नु पर्ने भएको उनको टिमलाई बोल्ने&nbsp;</span><span style="color: #000000;">फुर्सत थिएन ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">‘टेस्ला कोइल’ सन् १९८१ मा भौतिकशास्त्री निकोलस टेस्लाद्वारा प्रतिपादित सिद्धान्तमा आधारित छ । जसमार्फत् चुम्वकीय शक्तिको प्रयोगमार्फत् फ्रि इनर्जीको सदुपयोग गरि विद्युतिय शक्ति निकाल्न सकिने हुन्छ । उनीहरुले यस्ता कुरा पहिले इन्टरनेटमा खोजी गरेपछि थाहा पाएको रहेछन् । सम्पूर्ण ज्ञान र वनाउने विधि तथा आवश्यक सामग्री हासिल गरेपछि प्रोजेक्टको लागि तयार भएको विद्यार्थी कैलाश ढुंगानाले बताए ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">‘टेस्ला कोइल’ भनेको‘रेजोनन्ट ट्रान्सफरमर सक्रिट<strong>’ </strong></span><span style="color: #000000;">आधारित विद्युतीय परिपथ हो । अधिक भोल्टेज, कम विद्युत, &nbsp;अधिक आवृति भएको अल्टरनेटिभ करेन्ट (प्रत्यावर्ती धारा) निकाल्न ‘टेस्ला कोइल’को प्रयोग गरिन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">यस्ताखाले सर्किट धाराको परिक्षण विद्युतीय शक्ति, एक्सरे उत्पादन, &nbsp;अधिक आवृति भएको विद्युतीय करेन्ट निकाल्न, इलेक्ट्रो थेरापी, विद्युतीय तार विना करेन्ट (शक्ति) पठाउन प्रयोग गरिएको पाइन्छ । तर विद्यार्थीहरुले फ्रि इनर्जी निकाल्ने भन्दै लागि परिरहेका थिए ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">विद्यार्थीहरुले कलिलो उमेरमा यस्ता विषयमा जानकारीले उच्च शिक्षा अध्ययनमा निकै टेवा पुग्ने वृहस्पति विद्या सदनका निर्देशक प्रविणराज जोशीको भनाइ छ । जोशी चाहना भनेको विद्यार्थीहरुसँग भएको ‘इनोभेटिभ आइडियाज’ अर्थात् उनीहरुको दिमागमा भएको नयाँ कुरालाई यर्थाथमा परिणत गराउने खालका ज्ञान दिने हो । यसका लागि उनी विदेशी पाठ्यक्र &#x200d;अध्ययन गर्ने र त्यस अनुसार पाठ्यक्रम निर्माण गर्नेतिर केन्द्रित रहेको जोशीले बताए । कतिपय नेपालमा गर्न कठिन कुराहरु पनि छन् । त्यस्ता कुरालाई सरलीकृत गरेर छुट्टै पाठ्यक्रमको प्याकेज पनि किनेर लागू गरिएको छ ।</span></p>



<figure class="wp-block-image alignnone size-full wp-image-1878"><img decoding="async" width="1200" height="900" sizes="(max-width: min(100%, 1200px)) 100vw, min(100%, 1200px)" src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/3d-printer_revo_science_nepali_scienceonline.jpg" alt="" class="wp-image-1878" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/3d-printer_revo_science_nepali_scienceonline.jpg 1200w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/3d-printer_revo_science_nepali_scienceonline-200x150.jpg 200w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/3d-printer_revo_science_nepali_scienceonline-300x225.jpg 300w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/3d-printer_revo_science_nepali_scienceonline-768x576.jpg 768w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/3d-printer_revo_science_nepali_scienceonline-1024x768.jpg 1024w" /><figcaption><em>विद्यार्थीले प्रयोग गर्ने गरेको थ्रीडी प्रिन्टर । तस्बिरः रिभोसाइन्स</em></figcaption></figure>



<p><span style="color: #000000;">जोशीका अनुसार, विद्यार्थीहरुको रुचि अनुसार काम सहजताको लागि विद्यालयले सायन्स, टेक्नोलजी, इन्जिनियरिङ, अर्टस् र म्याथम्याटिक्स (स्टिम) विभाग स्थापन गरेको छ । विभागमा अहिले तीन इन्जिनियर कार्यरत छन् । यसरी विद्यालय तहमा तीन इन्जिनियर राखेर स्कुले तहका विद्यार्थीलाई विज्ञानका प्रयोगात्मक कक्षा गराइएकै सम्भवत पहिलो ठान्छन् निर्देशक जोशी ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">स्टिम ह्याकाथुन भनेर वृहस्पति विद्या सदनले कक्षा ६ देखि १० कक्षाको विद्यार्थीहरुलाई नियमित पाठ्यक्रममा राखेर अध्ययन गराई राखेको छ । त्यसका अलवा विज्ञान अध्ययन गर्ने कक्षा ११ र १२ का विद्यार्थीहरुलाई सस्तो स्याट बनाउन सिकाएको छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">हिउँदे तथा वर्खे विदाको अवसरमा पनि विद्यार्थीहरुलाई इलेक्ट्रोनिक, रोवटिक, &nbsp;माटोका सामग्री बनाउने खालका प्रशिक्षण दिने गरेको छ । त्यस बाहेक विद्यार्थीहरुलाई थ्रीडी प्रिन्टिङ प्रयोग गर्ने अवसर जुटाएको इलेक्ट्रिक इन्जिनियर राजेश श्रेष्ठले जानकारी दिए ।</span></p>



<p>&nbsp;</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2018/08/15/1876/">विद्यालय तहमै ‘इन्जिनियरिङ’ अभ्यास</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2018/08/15/1876/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati.jpg" length="255261" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati-768x576.jpg" width="768" height="576" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>रिभोसाइन्स डटकम</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2018/08/science-nepal_revoscience_brihaspati-768x576.jpg" width="768" height="576" />
	</item>
		<item>
		<title>निलकण्ठ धादिङ्गमा रिभोसाइन्स</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2015/05/18/575/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2015/05/18/575/#comments</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[रिभोसाइन्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 18 May 2015 05:17:25 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विद्यार्थीको पाना]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=575</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/05/dhading_rev0.jpg" width="448" height="336" title="" alt="" /></div><div><p>प्लसटुमा अध्ययनरत विद्यार्थीहरूले विज्ञान विषय नै रोज्नुको कारण एवं आफू अध्ययनरत संस्थामा विज्ञान तथा प्रविधिको अध्यापनको अवस्था साथै नेपालमा विज्ञान तथा प्रविधिको विकास नहुनुको कारण र भविष्यमा के बन्न चाहनुहुन्छ जस्ता विषयलाई समेटेर रिभोसाइन्सले निलकण्ठ कलेज, धादिङ्गका केही प्रतिनिधि विद्यार्थीहरूसँग गरीएको कुराकानी ः नविना श्रेष्ठएसएलसी परिक्षा उर्तिण गरेपछि कुन कलेज रोज्ने भन्ने विषयमा दोधार थिए [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2015/05/18/575/">निलकण्ठ धादिङ्गमा रिभोसाइन्स</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/05/dhading_rev0.jpg" width="448" height="336" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F05%2F18%2F575%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A0%20%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F05%2F18%2F575%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A0%20%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F05%2F18%2F575%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A0%20%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F05%2F18%2F575%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A0%20%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F05%2F18%2F575%2F&amp;linkname=%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A0%20%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F05%2F18%2F575%2F&#038;title=%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A0%20%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A6%E0%A4%BF%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2015/05/18/575/" data-a2a-title="निलकण्ठ धादिङ्गमा रिभोसाइन्स"></a></p>
<p><span style="color: #0000ff;"><em>प्लसटुमा अध्ययनरत विद्यार्थीहरूले विज्ञान विषय नै रोज्नुको कारण एवं आफू अध्ययनरत संस्थामा विज्ञान तथा प्रविधिको अध्यापनको अवस्था साथै नेपालमा विज्ञान तथा प्रविधिको विकास नहुनुको कारण र भविष्यमा के बन्न चाहनुहुन्छ जस्ता विषयलाई समेटेर रिभोसाइन्सले निलकण्ठ कलेज, धादिङ्गका केही प्रतिनिधि विद्यार्थीहरूसँग गरीएको कुराकानी ः</em></span></p>



<figure class="wp-block-image is-resized is-style-default"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/05/dhading_rev0.jpg"><img decoding="async" sizes="(max-width: min(100%, 448px)) 100vw, min(100%, 448px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/05/dhading_rev0.jpg" alt="dhading_rev0" class="wp-image-576" width="835" height="626" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/05/dhading_rev0.jpg 448w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/05/dhading_rev0-300x224.jpg 300w" /></a></figure>



<p></p>



<p><strong>नविना श्रेष्ठ</strong><br>एसएलसी परिक्षा उर्तिण गरेपछि कुन कलेज रोज्ने भन्ने विषयमा दोधार थिए । मैले काठमाडौंका धेरै कलेजहरूमा पनि गएर बुझें । तर अन्ततः म आफ्नै ठाउँमा भएको धादिङबेसीकै नीलकण्ठ कलेजमा आएर भर्ना भए किनकी मेरो लागि सवै भन्दा राम्रो र गुणस्तरीय कलेज यहि थियो जसले मलाई मेरो उद्देश्यको नजिक पु¥याउन सक्छ । जब म यस कलेजमा पढ्न आउन थाले तब यहाँको सुविधा, शान्त वातावरण र शिक्षकहरूबाट निकै प्रभावित भए । यहाँ प्रयोगात्मक ल्याव र विज्ञान लाईवेरी अति राम्रोसँग व्यवस्थापन गरिएको छ । यहाँ सिक्नको लागि राम्रो वातावरण छ ।</p>



<p>कसैले सोध्दा वचन वद्धताका साथ भन्न सक्छु कि काठमाडौंमा नाम चलेका कलेजहरूमा भन्दा कम गुणस्तरको पढाई यहाँ पनि हुँदैन । अन्त टाढा र महंगा कलेज धाउनु भन्दा यहाँ अनुभव प्राप्त शिक्षकहरूले पढाउने शैली हेर्नुस साँच्चै तपाईलाइ पनि मनपर्छ । मैले निलकण्ठ नै रोजेकोमा गर्व लागिरहेको छ र मलाई विश्वास छ मेरो शिक्षकहरूसँग सहकार्य गर्दै मैले सहजै उद्देश्य प्राप्ति गर्न सक्छु ।</p>



<p><strong>यसोदा अधिकारी</strong><br>एसएलसी परिक्षा उत्तिर्ण भएपछि अव कहाँ पढ्ने भन्ने समस्याले पिरोेली रहेको थियो । मलाई धेरै विज्ञान कलेजको बारेमा थाहा थिएन । यतीवेला मलाई धादिङ्बेसीको मुटुमारहेको नीलकण्ठ कलेजले स्वागत ग¥यो । जब म यस कलेजमा आए मैले धेरै कुराहरू सिक्ने अवसरहरू पाए । यहाँ विद्यार्थीका लागि धेरै सुविधाहरू रहेछन् भने शिक्षकहरू पनि राम्रो भाषा शैलीका हुनुहुँदो रहेछ ।</p>



<p>यहाँ विज्ञान विषय पढ्नका लागि राम्रो वातावरण छ साथै यस कलेजले गुणस्तरिय शिक्षा प्रदान गर्दै आएको छ । यहाँ अन्न्य अतिरिक्त क्रियाकलापहरू प्नि हुन्छ जसले विद्यार्थीको सिर्जनशिलता वृद्धि गर्न मद्दत मिलेको छ । मेरो लक्ष्य नजिक पु¥याउन यस कलेजले मलाई अवसर दिएकोमा आभारी छु ।</p>



<p><strong>पुष्पा श्रेष्ठ</strong><br>कुन कलेज पढ्ने भन्ने विषयमा म दोधार थिए । त्यतीवेला नै नीलकण्ठ उच्च मा.वी.को शिक्षकले नीलकण्ठ क्याम्पसको बारेमा मलाई बताउनु भयो । सवै कुरा बुझिसकेपछि मलाई यहि कलेज मन प¥यो र यहिँ पढेकी हुँ । म वच्चै देखि डक्टर बन्न चाहन्थें त्यसैले मैले नीलकण्ठ कलेज रोजे र यहाँ आईसकेपक्षि मैले शान्त वातावरणमा दक्ष शिक्षकहरूसँग पढ्न पाएको छु । सवै शिक्षकहरू दक्ष, सहयोगी र अनुभवी हुनुहुन्छ भने सवै विषयको राम्रो ल्याव पनि छ ।शिक्षकहरूले विद्यार्थीलाई सिर्जनशिल बनाउन हरतरह प्रयास गर्नु हुन्छ । अन्तत, यस क्याम्पसलाई विषेश धन्यवाद दिँदै आगामी वर्षहरूमा अरू विद्यार्थीहरूलाई पनि यसै कलेजमा पढ्ने सल्लाह दिन्छु ।</p>



<p><strong>प्रतिभा अधिकारी</strong><br>धादिङ्मा जम्मा दुई वटा मात्र विज्ञानका कलेजहरू छन् । त्यसमा पनि मैले किन निलकण्ठ क्याम्पस नै पढेर विज्ञान विषय छानेकी भने एक त विज्ञान भनेको एकदमै लोक प्रीय विषय हो र यसबाट नयाँ–नयाँ कुराहरूको आविस्कार गर्न मद्दत मिल्छ अर्को यस विद्यालयमा सवै ल्याव र लाईवेरीहरू चाहिदो छ । त्यसैले मैले यस निलकण्ठ क्याम्पस नै रोजेकी हुँ । मलाई गरीव, दुखी र विरामीहरूको सहयोग गर्न मन लाग्ने भएकाले मैले डाक्टर बन्ने लक्ष्य राखेकी छु ।</p>



<p><strong>ईश्वरी सिंखडा</strong><br>एसएलसीको परिक्षा सकेर म नतिजाको प्रतिक्षामा बसिरहेकी थिए । ३ महिना पछि हाम्रो परिक्षाको फल प्रकाशित भयो र मैले उत्कृष्ट श्रेणी ल्याउन सफल भए । आफ्नै धादिङ्मा भनौ या आफ्नै दैलो अगाडी विज्ञान विषयको पढाई हुने भएपछि मलाई विज्ञान विषय पढ्ने रूचि बढ्न थालेको थियो । त्यसपछि मैले निलकण्ठ उच्च मा.वि.मा पढ्ने निर्णय गरेकी हँु । यहाँ पढ्नको लागि राम्रो वातावरण छ । शिक्षकहरू प्नि अनुभवी हुनुहुन्छ । शिक्षकहरूले राम्रो भाषा शैलीमा पढाउनु हुन्छ । उहाँहरूको प्रेरणाले आजसम्म मेरो पढाई पनि राम्रो छ । त्यसैले मैले भोलीको दिनमा एमबिबिस गर्ने लक्ष्य लिएकी छु । विज्ञान विषय पढेर भोलीका दिनमा राम्रो र असल मानिस बन्नेछु ।</p>



<p><strong>सम्झना दुवाडी</strong><br>धदिङ् जिल्लामा अन्य विषय पढाउने त थुप्रै कलेजहरू छन् । तर विज्ञान विषयको पढाई हुने २ ओटा कलेज मात्र छन् । नीलकण्ठ क्याम्पस मेरो घर नजीक रहेको र यहाँ धेरै सुविधाहरू भएकाले म यहाँ पढ्न उत्प्रेरीत भए । भनिन्छ , नजिकको तिर्थ हेला भनेर तर मैले नजिककै मन्दिरलाई पुञ्ने गरि नजिकै भएको सुविधाहरूलाई उपयोग गर्ने विचार गरि यस कलेजमा भर्ना भएर अहिले कक्षा १२ मा पढिरहेकी छु । यस विद्यालयमा पढ्नु अघि सुनेकी थिए यहाँका शिक्षकहरू शिक्षीत एवं अनुभवी हुनुहुन्छ र यहाँ पढेका विद्यार्थीहरूले एमबिबिएसमा पनि नाम निकाल्नु भएको छ तथा यहाँका ल्याव तथा लाईवेरी पनि राम्रो छ भनेर त्यसैले गर्दा मैले नीलकण्ठ क्याम्पस नै रोजेकी हँु ।</p>



<p>म भविष्यमा डाक्टर बन्न चाहन्छु किनकी हाम्रो देश एक गरिब मुलुक हो यहाँका प्राय मानिस गरिबीको रेखामुनी रहेका छन् । यहाँका प्राय मानिस गरिबीले गर्दा उपचार गर्न नपाइ मरेका छन् । त्यसैले म नेपालीहरूलाई सस्तो सुविधायूक्त तरिकाले उपचार गरि उनीहरूलाई मृत्यूको मुखबाट जोगाउन चाहन्छु ।</p>



<p><strong>सविना सापकोटा</strong><br>मैले नीलकण्ठ कलेजमा नै दचष्मनभ अयगचकभ गरेकी थिएँ । त्यती वेला शिक्षकहरू निकै नै ाबmष्ष्बिच हुनुहुँदो रहेछ भन्ने थाहा भयो । शिक्षकहरू सहयोगी र निकै रमाइलो गरि–गरि पढाउनु हुँदो रहेछ । करिब एक महिनाको अन्तरालमा नीलकण्ठ क्याम्पसले मेरो मन छुन सफल भयो र मैले नीलकण्ठ कलेज नै पढ्ने निश्चय गरें ।<br>सानै देखि डक्टर बन्छु भन्ने सपना थियो । यसै सपनालाई साकार पार्नको लागि मैले विज्ञान विषय रोजेर आफ्नो लक्ष्यतिर पहिलो कदम बढाएको हु । सपना पूरा गर्न आफूले सकेको मिहिनेत गर्दै छु । हेरौं अब के हुन्छ ।</p>



<p><strong>विनोद गिरी</strong><br>नेपाल एक विकासोन्मुख देश हो । नेपाल भौगोलिक तथा प्राकृतिक दृष्टिकोणले धनी भए पनि विज्ञान प्रविधिको क्षेत्रमा अझै पनि गरिव नै छ । आजको यो विज्ञान र प्रविधिको युगमा पनि नेपालमा विज्ञान प्रविधि सम्बन्धि त्यति धेरै अध्ययन अनुसन्धान हुन सकिरहेको छैन । जबसम्म नेपालमा विज्ञान प्रविधिको क्षेत्र मौलाउँदैन तबसम्म देशले विकासको फड्को मार्न सक्दैन । नेपालमा प्रशस्त स्रोत र साधन भएता पनि त्यसको उचित प्रयोग हुन नसक्नु नै मुख्य कमजोरी हो । जसको लागि दक्ष जनसक्तिको आवश्यकता हुन जान्छ । दक्ष जनशक्ति निमार्ण गर्नका लागि निलकण्ठ जस्तो विज्ञान विषय राम्रो पढाउने थुप्रै क्याम्पसहरूको आवश्यकता पर्दछ । जसले हामी जस्ता विद्यार्थीहरूलाई नीलकण्ठ क्याम्पसका शिक्षकहरूले जस्तै राम्रो पढाएर मार्ग निर्देश गर्न सफल हुन सक्छन् ।</p>



<p><strong>प्रविन श्रेष्ठ</strong><br>नीलकण्ठ क्याम्पसमा सवै खाले सुविधाहरू छन् । यहाँको ल्याव लाईवेरी सवै लगभग पूर्ण छन्, यहाँका शिक्षकहरूले आफ्नो बच्चालाई जस्तै व्यवहार गरेर राम्रो र बुझ्ने शैलीमा पढाउनु हुन्छ । अहिलेको आधुनिक जमानामा विज्ञानको धेरै महत्व छ । त्यसैले मैले नीलकण्ठ कलेजमा विज्ञान विषय नै पढ्ने निर्णय गरेको हुँ ।</p>



<p>विज्ञान र प्रविधीको क्षेत्रमा अनुभवी र दक्ष्य जनशक्ति नेपाललाई विर्सिएर विदेशमा बस्छन् । त्यसैले म मेरो देशलाई अरू देश भन्दा पनि राम्रो बनाउनका लागि विज्ञान पढेर नेपालमा नै केहि गर्न चाहन्छु । किनकी नेपालमा प्राकृतिक स्रोतहरू धेरै छन् यसलाई परिचालन गर्नका लागि हामीसँग विचार तथा नया प्रविधीको आवश्यकता छ ।यसो भएको खण्डमा नेपालको अर्थतन्त्र वृद्धि हुनजान्छ र देशको विकास सम्भव हुन्छ ।</p>



<p><strong>राजाराम आचार्य</strong><br>म भविष्यमा इलेक्ट्रिकल इन्जिनीयर बन्न चाहन्छु । त्यसैले म नीलकण्ठ क्याम्पसमा विज्ञान पढ्न आएको हुँ । नेपाल जलस्रोतमा विश्वकै दोस्रो धनी देश हो र यहाँ धेरै प्राकृतिक स्रोतहरू छन् । जलविद्युत उत्पादनमा भरपूर सम्भावना भएको नेपालमा प्रयाप्त मात्रामा जलविद्युत उत्पादन हुन सकिराखेको अवस्था छैन । त्यसैले यो सम्भावनालाई प्रयोग गरेर म नेपालको सम्पूर्ण भु–भागमा उज्यालो छर्न चाहन्छु ।</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2015/05/18/575/">निलकण्ठ धादिङ्गमा रिभोसाइन्स</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2015/05/18/575/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>1</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/05/dhading_rev0.jpg" length="29092" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/05/dhading_rev0.jpg" width="448" height="336" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>Copyright 2009</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/05/dhading_rev0.jpg" width="448" height="336" />
	</item>
		<item>
		<title>युनिग्लोवमा रिभोसाइन्स</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2015/02/14/374/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2015/02/14/374/#comments</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[रिभोसाइन्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 14 Feb 2015 09:13:13 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विद्यार्थीको पाना]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=374</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/student_uniglobe_revo.jpg" width="448" height="182" title="" alt="" /></div><div><p>प्लसटुमा अध्ययनरत विद्यार्थीहरूले विज्ञान विषय नै रोज्नुका कारण एवं आफू अध्ययनरत संस्थामा विज्ञान तथा प्रविधिको अध्यापनको अवस्था साथै नेपालमा विज्ञान तथा प्रविधिको विकास नहुनुको कारण र भविष्यमा के बन्न चाहनुहुन्छ जस्ता विषयलाई समेटेर रिभोसाइन्सले युनिग्लोव कलेज, कमलादीका केही प्रतिनीधि विद्यार्थीहरूसँग गरीएको कुराकानी ः अमिता खड्काविज्ञान विषय जीवनोपयोगी विषय हो । विज्ञान विषयमा हाम्रो वातावरणमा पाईने [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2015/02/14/374/">युनिग्लोवमा रिभोसाइन्स</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/student_uniglobe_revo.jpg" width="448" height="182" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F02%2F14%2F374%2F&amp;linkname=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%B5%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F02%2F14%2F374%2F&amp;linkname=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%B5%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F02%2F14%2F374%2F&amp;linkname=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%B5%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F02%2F14%2F374%2F&amp;linkname=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%B5%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F02%2F14%2F374%2F&amp;linkname=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%B5%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2015%2F02%2F14%2F374%2F&#038;title=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%B5%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2015/02/14/374/" data-a2a-title="युनिग्लोवमा रिभोसाइन्स"></a></p>
<figure class="wp-block-image is-resized"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/student_uniglobe_revo.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" sizes="auto, (max-width: min(100%, 448px)) 100vw, min(100%, 448px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/student_uniglobe_revo.jpg" alt="student_uniglobe_revo" class="wp-image-382" width="837" height="340" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/student_uniglobe_revo.jpg 448w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/student_uniglobe_revo-300x121.jpg 300w" /></a></figure>



<p><span style="color: #000000;"><strong><em></em></strong></span></p>



<p><span style="color: #000000;"><strong><em>प्लसटुमा अध्ययनरत विद्यार्थीहरूले विज्ञान विषय नै रोज्नुका कारण एवं आफू अध्ययनरत संस्थामा विज्ञान तथा प्रविधिको अध्यापनको अवस्था साथै नेपालमा विज्ञान तथा प्रविधिको विकास नहुनुको कारण र भविष्यमा के बन्न चाहनुहुन्छ जस्ता विषयलाई समेटेर रिभोसाइन्सले युनिग्लोव कलेज, कमलादीका केही प्रतिनीधि विद्यार्थीहरूसँग गरीएको कुराकानी ः</em></strong></span></p>



<hr class="wp-block-separator"/>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/amrita.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 336px)) 100vw, min(100%, 336px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/amrita-150x150.jpg" alt="amrita" class="wp-image-375"/></a></figure></div>



<p><strong><span style="color: #000000;"></span></strong></p>



<p><strong><span style="color: #000000;">अमिता खड्का</span></strong><br><span style="color: #000000;">विज्ञान विषय जीवनोपयोगी विषय हो । विज्ञान विषयमा हाम्रो वातावरणमा पाईने विभिन्न वस्तुहरुको अध्ययन गर्न पाईन्छ । त्यसैले मैले विज्ञान विषय नै पढेकी हुँ । युनिग्लोव कलेजमा धेरै सुविधाहरु छन् । शिक्षकहरु पनि अनुभवि हुनुहुन्छ साथै वातावरण अत्यन्तै राम्रो भएको कारण मैले अध्ययनको लागि यही कलेज छानेको हुँ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">यहाँ आएर अध्ययन गरेपछि शिक्षकहरुको पढाउने शैली अत्यन्तै राम्रो लागेको छ । उहाँहरुले पढ्ने विषय वस्तुको जानकारी पहिला नै गराउनु हुन्छ । हामीलाई चाहिने कुराहरु स्लाईड बनाएर ल्याउनु हुन्छ र हामीलाई प्रोजेक्टरद्वारा देखाएर सिकाउनु हुन्छ । </span><br><span style="color: #000000;">पहिला यस कलेजको बारेमा जति सुनेकी थिए सुने भन्दा राम्रो पाए । यहाँ इ–लाईब्रेरीको पनि व्यवस्था छ जसकारण हामीले घरमा बसी–बसी आफुलाई चाहीने विषय वस्तुहरु अध्ययन गर्न सक्छौं । ल्याव, लाईवेरी पनि राम्रो छ । ल्यावमा प्रत्येक विद्यार्थीले छुट्टाछुट्टै प्राक्टीकल गर्ने अवसर पाईन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">महत्वपूर्ण कुरा के भने विज्ञानको बारेमा जती चेतना दिनु पर्ने हो त्यो हामीलाई दिइएको छैन । हाम्रा अभिभावकहरु पनि यो विषयमा अनविज्ञ भएको कारण नेपालमा विज्ञान प्रविधिको विकास हुन सकिराखेको अवस्था छैन । अन्ततः मैले विज्ञान पढेर डक्टर बन्ने लक्ष्य लिएकी छु ।</span></p>



<hr class="wp-block-separator"/>



<p>&nbsp;</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/ritu.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 336px)) 100vw, min(100%, 336px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/ritu-150x150.jpg" alt="ritu" class="wp-image-376"/></a></figure></div>



<p><span style="color: #000000;"><strong>रितु दाहाल</strong> </span><br><span style="color: #000000;">विज्ञान विषय अध्ययन गर्ने इच्छा सानै देखिको थियो । मेरो काकाहरु पनि इन्जिनियर हुनुहुन्थ्यो । जसले गर्दा सानै देखि म उहाँबाट प्रभावित भएकी थिए । विज्ञान पढ्नको लागि धेरै कलेजहरु चारें । मेरो पहिलाका शिक्षकहरुले पनि यहाँ पढ्दा राम्रो हुन्छ भन्नु भयो । सुरुमा युनिग्लोव कलेज हेर्न भनी आएको थिए तर यहाँको लाईवेरी, ल्याव, वातावरण हेरेर प्रभावित भएर यही अध्ययन गर्दै छु । यहाँका शिक्षकहरुको पढाउने शैली पनि राम्रौ लागेको छ । उहाँहरुले आफैं मेहनत गरेर स्लाईडहरु बनाएर प्रोजेक्टरद्वारा हामीलाई देखाउनु हुन्छ । जसले गर्दा हामीलाई पढ्न धेरै सजिलो हुन्छ । ल्यावहरुमा पनि राम्रोसँग सिकाउने कोसिस गर्नु हुन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">मेरो भविष्यमा कम्प्यूटर इन्जिनीयर बन्ने लक्ष्य छ । कम्प्यूटर विज्ञानको क्षेत्रमा छिट्टै प्रगति होला जस्तो त मलाई लाग्दैन तर पनि म आफैंले विकास गर्न सक्छु जस्तो लाग्छ । विज्ञान तथा प्रविधिको विकासकालागि गाउँ–गाउँसम्म पनि कम्प्यूटर पु¥याउनु पर्छ । किनकी राजधानी काठमाडौं मात्र केन्द्रित भएर विज्ञान तथा प्रविधिको विकास सम्भव छैन ।</span></p>



<hr class="wp-block-separator"/>



<p>&nbsp;</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/anjana.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 336px)) 100vw, min(100%, 336px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/anjana-150x150.jpg" alt="anjana" class="wp-image-377"/></a></figure></div>



<p><strong><span style="color: #000000;">अञ्जिला राना</span></strong><br><span style="color: #000000;">मेरो लक्ष्य कम्प्यूटर इन्जिनीयर बन्ने हो । यसको लागि विज्ञान विषय पढ्दा राम्रो हुने भएकाले मैले विज्ञान पढेकी हुँ । मेरो दीदी, दाईहरु ग्लोवलमा पढ्नु हुन्छ । युनिग्लोव पनि ग्लोवलको एसोसिएट भएकाले म पहिलो पटक नै यहि कलेज हेर्न आएकी थिए । यहाँको वातावरण देखि ल्याव, लाईवेरी सवै कुरा राम्रो लाग्यो । त्यसैले यही पढें ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">यहाँका शिक्षकहरु मिलनसार, सहयोगी तथा दक्ष हुनुहुन्छ । लाग्छ, उहाँहरुले मलाई मेरो लक्ष्यको नजिक पु¥याउन राम्रो भूमिका खेल्नु हुनेछ । म नेपालमा नै बसेर काम गर्ने इच्छा छ । यहाँ प्लस टु उर्तिण भएपछि प्राय विद्यार्थीहरुको विदेश पढ्न जान्छन् । एक, दुई जना वाहेक अरु फर्किँदैनन् र फकेर्केका थोरै जनशक्ति प्रयाप्त हुँदैन । जसकारण नेपालमा विज्ञान प्रविधिको विकास हुन नसकेको जस्तो लाग्छ ।</span></p>



<hr class="wp-block-separator"/>



<p>&nbsp;</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/arjun.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 336px)) 100vw, min(100%, 336px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/arjun-150x150.jpg" alt="arjun" class="wp-image-378"/></a></figure></div>



<p><strong><span style="color: #000000;"></span></strong></p>



<p><strong><span style="color: #000000;">अर्जुनप्रसाद जैसवाल</span></strong><br><span style="color: #000000;">मेरो बाल्यकालदेखि नै विज्ञानको क्षेत्रमा रुची थियो । डाक्टर बन्ने लक्ष्य साकार पार्नको निमित्त विज्ञान विषय राम्रो हुने हुनाले विज्ञान पढेको हुँ । म गाउँमा जन्मिएको हुँ । जहाँ औषधि र डाक्टरको अभावमा दैनिक कयौं मानिसहरुले आफ्नो ज्यान गुमाउन परिराखेको अवस्था छ । त्यसैले म डाक्टर बनेर उनीहरुको सेवा गर्न चाहन्छु ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">मेरा दाई, दिदिहरुलाई यूनिग्लोवको बारेमा राम्रो जानकारी भएकोले मैले यहाँ पढेको हो । उहाँहरुले मलाई यहाँको सेवा, सुविधा तथा वातावरण अनि यहाँका शिक्षकहरुको वारेमा वताउनु भएको थियो । यहाँ आएपछि पहिले सुनेको भन्दा नि राम्रो लाग्यो । अझ भन्नु पर्दा यहाँको इ–लाईवेरी सिस्टम मन प¥यो । नेपालमा विज्ञान प्रविधि घिमा गतिमा विकास भइरहेको जस्तो लाग्छ तरपनि सरकारले विज्ञान प्रविधिको विकासको लागि वजेट छुट्याउन सकेको खण्डमा विज्ञान र प्रविधिको विकास सम्भव छ ।</span></p>



<hr class="wp-block-separator"/>



<p>&nbsp;</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/aaus.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 336px)) 100vw, min(100%, 336px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/aaus-150x150.jpg" alt="aaus" class="wp-image-379"/></a></figure></div>



<p><strong><span style="color: #000000;"></span></strong></p>



<p><strong><span style="color: #000000;">आयुष ढकाल</span></strong><br><span style="color: #000000;">बुबा इन्जिनियर भएकाले म सानैदेखि उहाँसँग प्रभावित थिए । विद्यालयस्तरमा पनि अन्य विषयमा भन्दा विज्ञानमा राम्रो नम्बर ल्याउन सफल हुन्थें । त्यसैले विज्ञान तिर रुची बढ्यो । युनिग्लोव कलेजमा अध्ययन गर्न आए । यहाँ आएर अध्ययन गर्दा मलाई अतिनै खुशी लागेको छ । यहाँको इ–लाइब्रेरी, ल्याव र शिक्षकहरुको पढाउने शैली अत्यन्त राम्रो छ । यूनिग्लोव कलेजले इन्जिनियरीङ अध्ययन गर्ने विद्यार्थीहरुकोलागि सहयोग हुने किमिसमका कोर्सलाई पनि प्राथमिकता दिदै आइरहेको छ । अन्य कलेजले थेउरीलाई बढी प्राथमीकता दिन्छ भन्ने सुनेको छु तर यहाँ ‘थेउरी र प्राक्टिकल’लाई फोकस गरिने हुँदा मैले यूनिग्लोव पढेको हुँ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">सरकारले हाम्रोे ज्ञानलाई पनि रोजगार मुखी बनाउन सक्नुपर्छ साथै सम्बन्धित निकाय अर्थात सरकारले विज्ञान शिक्षालाई विशेष प्राथमिकता दिनु पर्छ । अनि मात्र देशले विकासको फड्को मार्न सक्छ ।</span></p>



<hr class="wp-block-separator"/>



<p>&nbsp;</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/disorg.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 336px)) 100vw, min(100%, 336px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/disorg-150x150.jpg" alt="disorg" class="wp-image-380"/></a></figure></div>



<p><strong><span style="color: #000000;"></span></strong></p>



<p><strong><span style="color: #000000;">डिसर्ज अर्याल</span></strong><br><span style="color: #000000;">मेरो सानै देखिको लक्ष्य पाईलट बन्ने थियो । सानामा धेरै एरोप्लेन बनाएर खेल्थें भने धेरै एयरपोर्ट तिर पनि गई राख्थें । पाइलट बन्नको लागि विज्ञान पढ्नु पर्ने हुनाले म विज्ञान पढ्न आएको हुँ । मलाई यो कलेज खुलेको छ भन्ने कुरा थाहा थिएन तर कलेजले आयोजना गरेको सेमिनारबाट थाहा पाए । पछि मेरो ड्याडीको पनि रुचि युनिग्लोब यस कलेजमा पढ्न आएको हुँ । यूनिग्लोवसँग भएको जति पनि सुविधाहरु छन् ती अन्यत्रभन्दा राम्रा छन् र यहाँका शिक्षकहरुको पढाउने शैली पनि अन्यत्रको भन्दा आधुनिक किसिमको भएको मैले महशुस गरेको छु ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">सरकारले राजनीतिक क्षेत्रमा जति रुची देखाइर लगानी गर्छ त्यति विज्ञानको क्षेत्रमा गर्न सकिराखेको अवस्था छैन । अरु देशमा कोर्सहरु वर्षेनी परिवर्तन भईराखेको हुन्छ भने नेपालमा पुरानै कोर्स पुरानै सैलीमा पढाईने हुँदा पनि हामी पछाडी परीरहेका छौं । विज्ञानको क्षेत्रमा पनि सरकारले सोच्ने र लगानीको वातावरण बनाउन सक्ने हो र नयाँ प्रविधि भित्र्याउन सकेको खण्डमा नेपालमा विज्ञान प्रविधिको विकास सम्भव हुन्छ ।</span></p>



<hr class="wp-block-separator"/>



<p>&nbsp;</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/misra.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 336px)) 100vw, min(100%, 336px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/misra-150x150.jpg" alt="misra" class="wp-image-381"/></a></figure></div>



<p><strong><span style="color: #000000;">आकास मिश्र</span></strong><br><span style="color: #000000;">विज्ञान विषय पढेर अन्य क्षेत्रमा पनि जान सकिन्छ । त्यसैले पनि मैले विज्ञान पढेको हुँ । एस्.एल्.सी. दिएपछि लामो विदा थियो । यस समयमा मैले धेरै कलेजहरु चाहारें, त्यसमध्ये युनीग्लोव कलेज अरु भन्दा फरक पाए ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">पहिला त शिक्षकहरुले भने जस्तो सुविधा छैन होला जस्तो लागेको थियो । तर यहाँ धेरै सुविधाहरु रहेछन् । शिक्षकहरु पनि अनुभवी हुनुहुँदो रहेछ । विद्यार्थी सिट सीमित भएकाले शिक्षकले राम्रोसँग पढाउनु हुन्छ र हामी विद्यार्थीले ध्यानदिएर पढ्न पाउँछौ । ल्यावमा पनि प्रत्येक विद्यार्थीले छुट्टाछुट्टै प्राक्टिकल गर्न पाईन्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">विज्ञान र प्रविधिको क्षेत्रमा सरकारले केहि हदसम्म विकास त गरका छ तर धेरै सुस्त भएको छ भने सरकारले रोजगारलाई पनि ध्यान दिनु पर्छ । शिक्षित मानिसहरु विदेश गएर अध्ययन अनुभव लिएर आएर स्वदेशमा काम गर्ने वातावरण वनाउन सकेमा राम्रो हुन्छ ।</span></p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2015/02/14/374/">युनिग्लोवमा रिभोसाइन्स</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2015/02/14/374/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>1</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/student_uniglobe_revo.jpg" length="34752" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/student_uniglobe_revo.jpg" width="448" height="182" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>Copyright 2009</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2015/02/student_uniglobe_revo.jpg" width="448" height="182" />
	</item>
		<item>
		<title>प्रिन्सटनमा रिभोसाइन्स</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2014/12/30/197/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2014/12/30/197/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[रिभोसाइन्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Dec 2014 12:32:33 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विद्यार्थीको पाना]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=197</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/princeton-grp.jpg" width="768" height="576" title="" alt="" /></div><div><p>प्लसटुमा अध्ययनरत विद्यार्थीहरूले विज्ञान विषय नै रोज्नुका कारण एवं आफू अध्ययनरत संस्थामा विज्ञान तथा प्रविधिको अध्यापनको अवस्था ...</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/30/197/">प्रिन्सटनमा रिभोसाइन्स</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/princeton-grp.jpg" width="768" height="576" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F197%2F&amp;linkname=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%9F%E0%A4%A8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F197%2F&amp;linkname=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%9F%E0%A4%A8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F197%2F&amp;linkname=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%9F%E0%A4%A8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F197%2F&amp;linkname=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%9F%E0%A4%A8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F197%2F&amp;linkname=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%9F%E0%A4%A8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F30%2F197%2F&#038;title=%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%9F%E0%A4%A8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2014/12/30/197/" data-a2a-title="प्रिन्सटनमा रिभोसाइन्स"></a></p>
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/princeton-grp.jpg"><img loading="lazy" decoding="async" width="948" height="711" sizes="auto, (max-width: min(100%, 948px)) 100vw, min(100%, 948px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/princeton-grp.jpg" alt="princeton grp" class="wp-image-205" srcset="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/princeton-grp.jpg 948w, https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/princeton-grp-300x225.jpg 300w" /></a></figure></div>



<p><em><span style="color: #000000;">प्लसटुमा अध्ययनरत विद्यार्थीहरूले विज्ञान विषय नै रोज्नुका कारण एवं आफू अध्ययनरत संस्थामा विज्ञान तथा प्रविधिको अध्यापनको अवस्था साथै नेपालमा विज्ञान तथा प्रविधिको बिकास नहुनुको कारण र भविष्यमा के बन्न चाहनुहुन्छ जस्ता विषयलाई समेटेर रिभोसाइन्सले प्रिन्सटन कलेज, शान्तिनगरका केही प्रतिनीधि विद्यार्थीहरूसँग गरीएको कुराकानी :</span></em></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><img loading="lazy" decoding="async" width="99" height="144" sizes="auto, (max-width: min(100%, 99px)) 100vw, min(100%, 99px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/prabin.jpg" alt="prabin" class="wp-image-198"/></figure></div>



<p><span style="color: #000000;"><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/prabin.jpg"><span style="color: #000000;"></span></a><strong>प्रविण रेग्मी (सर्लाही) :</strong></span><br><span style="color: #000000;">सर्लाहीको श्री प्रकाशसदन सेकेण्डरी स्कूलमा एसएलसी सम्मको अध्ययन पछि मेरा दाइहरूले प्रिन्सटन कलेज उत्कृष्ट छ भनेको करणले म यस कलेजमा पढ्न आएको हुँ । </span></p>



<p><span style="color: #000000;">मेरो इच्छा बाल्यकालदेखि नै डक्टर वा इन्जिनियर बन्छु भन्ने थियो । त्यहि भएर साइन्स रोजेको हुँ । साइन्स नियमित पढ्नेका लागि त्यति गाह्रो विषय होइन । कलेजको लाइव्रेरी, ल्यावको सुविधा राम्रै छ । शिक्षिकको युनिटि, पढाउने शैली लगायत सम्पूर्ण कुरा मेरो दाइहरूले भनेको भन्दा राम्रो पाए । यसकारण प्रिन्सटन कलेज पढेर राम्रो गरें जस्तो महशुस भएको छ । नेपालमा विज्ञान तथा प्रविधिको विकास सुस्त गतिमा भइरहेको छ । यसको विकास गर्नको लागि राम्रो शिक्षकको छनोट गरेर गाउँका विद्यालयमा पठाउने र ल्यावको सुविधाको लगि चाहिने आवश्यक बस्तु उपलब्ध गराउन सके विज्ञान शिक्षाको विकास हुनेछ ।</span></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><img loading="lazy" decoding="async" width="108" height="144" sizes="auto, (max-width: min(100%, 108px)) 100vw, min(100%, 108px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aasutosh.jpg" alt="aasutosh" class="wp-image-204"/></figure></div>



<p><span style="color: #000000;"><strong><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/aasutosh.jpg"><span style="color: #000000;"></span></a>आशुतोष झा(महोत्तरी)</strong>:</span></p>



<p><span style="color: #000000;">मैले एसएलसी सम्मको शिक्षा नाइटेङ्गल हाइयर सेकेण्डरी स्कूलबाट गरेको हुँ । विज्ञान मेरो रूचीको विषय भएको र यसपछि इन्जिनियरिङ्ग पढ्ने इच्छाका कारण विज्ञान पढेको हुँ । प्रिन्सटन कलेज बाहिर जति सुनिन्छ त्यो भन्दा बढि यहाँ आएर अध्ययन गरेपछि जान्ने बुझ्ने मौका पाँए ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">मैले प्रिन्सटन कलेज रोजेकोमा गर्व छ । यहाँका शिक्षक पढाउने शैली, वातावरण, ल्याव, लाइव्रेरी लगायत भौतिक संंरचना पनि राम्रो छ । भविश्यमा मेकानिकल इन्जिनियर बन्ने इच्छा छ । नेपालमा विज्ञानको विकास नगन्य मात्रामा भईराखेको छ । यसलाई बृहत्तर विकास गर्न सरकारले लगानी तथा जनशत्ति परिचालनमा जोड दिनु पर्दछ । </span></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 492px)) 100vw, min(100%, 492px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/birendra-150x150.jpg" alt="birendra" class="wp-image-203"/></figure></div>



<p><span style="color: #000000;"><strong><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/birendra.jpg"><span style="color: #000000;"></span></a>विरेन्द्रप्रसाद साह(सिराहा):</strong>&nbsp;</span><br><span style="color: #000000;">मैले एसएलसी सम्मको शिक्षा परिबोध हाइस्कुलबाट गरेको हुँ । बाल्यकालदेखि नै मलाई विज्ञानमा चाख थियो । प्लस टु सकेपछि इन्जिनियरिङ गर्ने विचार छ । विभिन्न कलेज हेरे÷बुझे तर मलाई प्रिन्सटन कलेज नै मन प¥यो । यसको बारेमा केहि सुनेको थिए । अहिले यहाँ अध्ययन गर्ने अवसर पाउँदा खुसी छु । </span></p>



<p><span style="color: #000000;">यहाँको शिक्षक राम्रा र मिहिनेती हुनुहुन्छ । ल्याव, लाइव्रेरीका साथै भौतिक सुविधा पनि अत्यन्त राम्रा छन् । नेपालमा विज्ञान तथा प्रविधिको विकास नहुनुमा राजनीतिक दलका नेताहरूले विज्ञान प्रविधिको क्षेत्रलाई प्राथमिकता नराखेका कारणले पछि परेको जस्तो लाग्छ । उहाँहरूले यस विषयलाई मध्यनजर गर्दै कार्यक्रम ल्याउनु भयो भने देशले प्रगति गर्नेछ ।</span></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 528px)) 100vw, min(100%, 528px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/shiva-150x150.jpg" alt="shiva" class="wp-image-202"/></figure></div>



<p><span style="color: #000000;"><strong><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/shiva.jpg"><span style="color: #000000;"></span></a>शिवकुमार झा(गौर):</strong>&nbsp;</span><br><span style="color: #000000;">गौरमा अवस्थित लोटस बोर्डिङ सेकेण्डरी स्कूलबाट मैले एसएलसीसम्मको पढाइ सकाएपश्चात् प्रिन्सटन कलेमा आएको हुँ । स्कुलपढ्दा नै भविश्यमा डक्टर बनेर विरामीको सेवा गर्ने भन्ने इच्छा थियो ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">विज्ञान मार्फत् मेडिकल फिल्डमा जान सकिने भएका कारणले विज्ञान रोजेको हुँ । यस कलेजका केहि शिक्षकहरू विरगंजमा जानुभएको बेला प्रिन्सटनका बारेमा जान्ने अवसर पाएका थिए । र, मेरा दाइहरू काठमाडौंको कलेजमा पढ्नुहुन्थ्यो उहाँहरूले पनि प्रिन्सटन राम्रो कलेज हो भने पछि अध्ययन गर्न आएको हुँ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">प्रिन्सटनको विशेषता भनेको टिचर टिम नै हो । त्यस्तै यहाँको ल्याव, लाइव्रेरी लगायत विद्यार्थीको लागि चाहिने सम्पूर्ण कुराहरू राम्रा छन् । नेपालमा विज्ञान प्रविधिको विकास नहुनुको मुख्य कारण शैक्षिक पद्धति नै हो । सरकारले शिक्षाका क्षेत्रमा आधुनिकरण गर्न सकेमा विज्ञान प्रविधि मात्र नभई अन्य कुुराहरूको पनि विकास हुन्छ ।</span></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 548px)) 100vw, min(100%, 548px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/rajani-150x150.jpg" alt="rajani" class="wp-image-201"/></figure></div>



<p><span style="color: #000000;"><strong><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/rajani.jpg"><span style="color: #000000;"></span></a>रजनी कुमार(महोत्तरी):</strong></span><br><span style="color: #000000;">मैले स्कुल पढ्दा नै साइन्स पढ्ने विचार गरेकी थिए । मेरो दीदी र दादाले पनि साइन्स पढ्नु भएको थियो । साइन्स पढेपछि जुनसुकै क्षेत्रमा जानलाई सजिलो हुनेहुँदा पनि साइन्स रोजेकी हुँ । भविष्यमा डक्टर बन्ने इच्छा छ । </span></p>



<p><span style="color: #000000;">मैले प्रिन्सटनको बारेमा पहिले नै सुनेकी थिए । सवैले प्रिन्सटन राम्रो कलेज हो भनेपछि यहाँ पढ्न आएकी छु । यहाँ आएपछि कलेज सुनेकोभन्दा झनै राम्रो पाएको छुु । यहाँको शिक्षकहरूको समूह, पढाउने शैली, ल्याव, लाइव्रेरीलगात भैतिक संरचना पनि आधुनिक खालको छ । </span></p>



<p><span style="color: #000000;">दीदीहरूले भन्थे साइन्स विषय अधिक बोझ र मिहिनेत गर्नुपर्ने हुन्छ, तर प्रिन्सटनको टिचरहरूको पढाउने शैलीका कारण मलाई साइन्स सरल लागि रहेको छ । म सरकारी विद्यालयबाट आएको विद्यार्थीको नाताले, प्राइभेटको तुलनामा सरकारी विद्यालयमा धेरैकुराको अभाव हुन्छ । शिक्षकको पढाउने शैलीदेखि लिएर ल्याव पनि त्यतिकै अभाव हुन्छ । यसकारण सरकारी विद्यालयबाट विद्यार्थीहरू अन्य विद्यार्थीहरूसँग पनि नर्भस् अनुभव गरको हुन्छ । यसकारण सरकारले विद्यालय स्तरमा नै विज्ञान तथा प्रविधिको विकास हुने खालको शिक्षा दिलाउनु पर्दछ ।</span></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft size-thumbnail"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" sizes="auto, (max-width: min(100%, 150px)) 100vw, min(100%, 150px)" src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/alina-150x150.jpg" alt="alina" class="wp-image-200"/></figure></div>



<p><span style="color: #000000;"><strong><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/alina.jpg"><span style="color: #000000;"></span></a>एलिना मण्डल(हेटौडा):</strong></span><br><span style="color: #000000;">कालिमाटी अवस्थित मित्र हाइस्कुलबाट एसएलसी सम्मको शिक्षा हासिल गरेपछि प्रिन्सटन कलेजमा अध्ययनरत छु । साइन्स पढ्ने बाल्यकालदेखि मेरो सपना थियो । पछि साइन्सबाट विभिन्न क्षेत्रमा जान मिल्ने भएपछि झनै आर्कषण भएको हो । साइन्स विषय अन्र्तगत मलाई बायोलजी अध्ययन गर्न अधिक रूचि लाग्छ ।</span></p>



<p><span style="color: #000000;">एसएलसी पछि कलेज खोज्न सबै लाग्छन् । म पनि त्यहि दौरान भृकुटी मण्डवमा भएको शैक्षिक मेलामा यहाँका शिक्षकहरूले गरेको काउन्सीलिङका कारण प्रिन्सटन कलेज पढ्न आएको हुँ । पछि कलेज भिजिट गर्न आउँदा मलाई यहाँको सबै इन्फ्रास्टकचर पनि मन प¥यो । ल्याव, लाइव्रेरी र टिचर टिमले आर्कषित गरेपछि प्रिन्सटन पढ्ने निधो गरें । ल्याबमा पनि प्रत्येक विद्यार्थीका लागि परिक्षण गर्ने व्यवस्था गरेको छ । नेपालमा सरकारले शिक्षालाई प्राथमिकता नराखेका कारण विज्ञान तथा प्रविधिमा विकास नभएको हो । </span></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="alignleft"><img loading="lazy" decoding="async" width="107" height="144" sizes="auto, (max-width: min(100%, 107px)) 100vw, min(100%, 107px)" src="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/bipin.jpg" alt="bipin" class="wp-image-199"/></figure></div>



<p><span style="color: #000000;"><strong><a href="http://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/bipin.jpg"><span style="color: #000000;"></span></a>विपिन चारासिया (विरगंज):</strong></span><br><span style="color: #000000;">मैले एसएलसी सम्मको शिक्षा गौतम सेकेण्डरी स्कूलबाट गरेको हो । अहिले प्रिन्सटन कलेज पढीरहेको छु । प्रिन्सटनमा ल्याव, लाइव्रेरी सम्पूर्णको व्यवस्था राम्रो छ भन्ने सुनेको थिए । यहाँ आएर अध्ययन गर्ने मौका पाएपछि ती सवै सुविधाको प्रयोग गर्ने अवसर मिलेको छ । मैले इन्ट्रान्समा केहि कलेज टप नै गरे पनि मलाई दिने सेवा, सुविधा त्यति थिएन । तर प्रिन्सटनमा हरेक सुविधा लगायत अभिभावक र कलेजको सम्वन्ध अधिकको वातावरण छ । यहाँको फि स्टकचरको थेग्नै नसक्ने खालको छैन । गरिव तथा जेहेन्दार विद्यार्थीको लागि पनि प्रिन्सटनले सौलियत दरको फि स्टक्चर राखेको छ । </span><br><span style="color: #000000;">सानोमा डक्टर देख्दा बढीनै उत्सुक हुन्थे, उनीहरूले लगाएको पोशाक, उनीहरूप्रति मानिसले गर्ने सम्मान लगायत यी चीजहरूले मलाई इम्प्रेस गरेको थियो । यसकारणले विज्ञान विषय अध्ययन गरि भविष्यमा कुशल डक्टर बनी देशमा सेवा गर्ने इच्छा छ । नेपालमा विज्ञान प्रविधिमा विकास नहुनु प्रमुख कारण युवाहरूलाई सरकारले प्राविधिक शिक्षा दिन नसक्नु नै हो ।</span></p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/30/197/">प्रिन्सटनमा रिभोसाइन्स</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2014/12/30/197/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/princeton-grp.jpg" length="523495" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/princeton-grp.jpg" width="768" height="576" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>Copyright 2009</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/princeton-grp.jpg" width="768" height="576" />
	</item>
		<item>
		<title>युनिभर्सल साइन्स कलेज चाकुपाटमा रिभोसाइन्स</title>
		<link>https://revoscience.com/np/2014/12/23/105/</link>
					<comments>https://revoscience.com/np/2014/12/23/105/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[रिभोसाइन्स]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 23 Dec 2014 02:14:24 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विद्यार्थीको पाना]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://revoscience.com/np/?p=105</guid>

					<description><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/DSC02364.jpg" width="380" height="285" title="" alt="" /></div><div><p>नेपालको सन्र्दभमा वायोकमेष्ट्री अत्यन्त सम्भावना भएको क्षेत्रहुँदाहँुदै पनि यसको अध्ययन अध्यापन गराउने शिक्षण संस्थामध्य अव्वल सस्थाको रुपमा ललितपुरको चाकुपाटस्थित युनिभर्सल साइन्स कलेज चर्चित छ । सोही कलेजमा विएस्सी तहमा अध्ययनरत विद्यार्थीहरुसँग वायोकेमेष्ट्री नै रोज्नुको कारण, नेपालमा वायोकेमेष्ट्री अध्ययन पछिको अवसर, युनिभर्सल कलेजको अवस्था र नेपालमा विज्ञान तथा प्रविधिको विकास नहुनुका कारण के हो भन्ने प्रश्न [&#8230;]</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/23/105/">युनिभर्सल साइन्स कलेज चाकुपाटमा रिभोसाइन्स</a> first appeared on</p>
</div>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div style="margin: 5px 5% 10px 5%;"><img src="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/DSC02364.jpg" width="380" height="285" title="" alt="" /></div><div><p><a class="a2a_button_facebook" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F23%2F105%2F&amp;linkname=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%B2%20%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%20%E0%A4%95%E0%A4%B2%E0%A5%87%E0%A4%9C%20%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%9F%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Facebook" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_whatsapp" href="https://www.addtoany.com/add_to/whatsapp?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F23%2F105%2F&amp;linkname=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%B2%20%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%20%E0%A4%95%E0%A4%B2%E0%A5%87%E0%A4%9C%20%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%9F%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="WhatsApp" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_facebook_messenger" href="https://www.addtoany.com/add_to/facebook_messenger?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F23%2F105%2F&amp;linkname=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%B2%20%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%20%E0%A4%95%E0%A4%B2%E0%A5%87%E0%A4%9C%20%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%9F%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Messenger" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_linkedin" href="https://www.addtoany.com/add_to/linkedin?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F23%2F105%2F&amp;linkname=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%B2%20%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%20%E0%A4%95%E0%A4%B2%E0%A5%87%E0%A4%9C%20%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%9F%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="LinkedIn" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_button_email" href="https://www.addtoany.com/add_to/email?linkurl=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F23%2F105%2F&amp;linkname=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%B2%20%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%20%E0%A4%95%E0%A4%B2%E0%A5%87%E0%A4%9C%20%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%9F%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" title="Email" rel="nofollow noopener" target="_blank"></a><a class="a2a_dd a2a_counter addtoany_share_save addtoany_share" href="https://www.addtoany.com/share#url=https%3A%2F%2Frevoscience.com%2Fnp%2F2014%2F12%2F23%2F105%2F&#038;title=%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%B2%20%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%20%E0%A4%95%E0%A4%B2%E0%A5%87%E0%A4%9C%20%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%9F%E0%A4%AE%E0%A4%BE%20%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%87%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8" data-a2a-url="https://revoscience.com/np/2014/12/23/105/" data-a2a-title="युनिभर्सल साइन्स कलेज चाकुपाटमा रिभोसाइन्स"></a></p>
<div class="wp-block-image is-style-default"><figure class="alignleft"><img decoding="async" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02364.jpg" alt=""/></figure></div>



<hr class="wp-block-separator soften"/>



<h5 class="wp-block-heading">नेपालको सन्र्दभमा वायोकमेष्ट्री अत्यन्त सम्भावना भएको क्षेत्रहुँदाहँुदै पनि यसको अध्ययन अध्यापन गराउने शिक्षण संस्थामध्य अव्वल सस्थाको रुपमा ललितपुरको चाकुपाटस्थित युनिभर्सल साइन्स कलेज चर्चित छ । सोही कलेजमा विएस्सी तहमा अध्ययनरत विद्यार्थीहरुसँग वायोकेमेष्ट्री नै रोज्नुको कारण, नेपालमा वायोकेमेष्ट्री अध्ययन पछिको अवसर, युनिभर्सल कलेजको अवस्था र नेपालमा विज्ञान तथा प्रविधिको विकास नहुनुका कारण के हो भन्ने प्रश्न समेटेर केही प्रतिनीधि विद्यार्थीहरुसँग गरिएको कुराकानीको सम्पादित अंश विद्यार्थीको पानामा समावेश गरेका छौं ।</h5>



<hr class="wp-block-separator soften"/>



<div class="row-fluid thumbnail pull-left" style="margin-bottom: 20px; margin-left: -5px;" data-twttr-rendered="true">
<figure><img loading="lazy" decoding="async" class="alignleft" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02350.jpg" alt="" width="135" height="167"></figure><p><span class="thumbnail span2"></span></p>
<h5>ऋचा घिमिरे(रामेछाप):</h5>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">व्याचलर लेभल छैटों समेष्टरमा अध्ययनरत छु । ‘प्लस टु’ नोवेल एकेडेमीबाट उत्र्तिण गरे । बच्चाहुँदै देखि नै डाक्टर बन्छु भन्ने सोच थियो तर एसएलसी उत्र्तिण गरेपछि केही विकल्प नदेखेर अभिभावकको आग्रहमा साइन्स रोज्न पुगेकी हुँ । वायोकेमेष्ट्री एक त प्राक्टिकल विषय हो । यस्मा स्कोप धेरै छ ।<br>युनिभर्सल कलेजमा फ्रेन्डली वातावरण रहेको पाए । नोवलमा विद्यार्थी धेरै हुने हुँदा प्रत्येक विद्यार्थीलाई केयर गर्ने शिक्षकले भ्याउदैथियो तर यहाँ सबै विद्यार्थीलाई शिक्षकले चिन्नुहुन्छ । भविष्यमा यही क्षेत्रमा लागेर अनुसन्धानकर्ता बन्ने लक्ष्य छ ।</p>
<hr>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">&nbsp;</p>
</div>



<div class="row-fluid thumbnail pull-left" style="margin-bottom: 20px; margin-left: -5px;" data-twttr-rendered="true">
<figure><img loading="lazy" decoding="async" class="alignleft" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02351.jpg" alt="" width="138" height="171"></figure><p><strong>प्रसिका सिंखडा (नयाँ बसपार्क):</strong></p>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">प्लस टु गोल्डेन गेट कलेजमा पढेको । अभिभावकहरुले वायोकेमेष्टीमा युनिभर्सल कलेज अव्वल छ भन्नुभएको थियो । काउन्सिलिङका लागि यहाँ आउदा राम्रो वातावरण पाए । युनिभर्सल कलेज र वायोकेमष्टी विषय दुबै उत्कृष्ठ लाग्यो । फिजिक्स भन्दा वायोकेमष्टी सजिलो पनि लाग्यो । अन्य कलेजहरुमा विद्यार्थी धेरै हुने हुँदा सहयोगी वातावरणको अभाव हुन्थ्यो तर यो कलेजमा सहयोगी वातावरण पाएको छु । शिक्षकहरु अनुभवी र दक्ष रहेको मेरो अनुभव छ । मास्टर्सका लागि यूएस ट्राइ गर्ने सोच वनाएको छु । राजनीतिक स्थिरताका कारण हामी कहाँको विज्ञान तथा प्रविधिको विकास हुन नसकेको हो जस्तो लाग्दछ ।</p>
<hr>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">&nbsp;</p>
</div>



<div class="row-fluid thumbnail pull-left" style="margin-bottom: 20px; margin-left: -5px;" data-twttr-rendered="true">
<figure><img loading="lazy" decoding="async" class="alignleft" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02352.jpg" alt="" width="132" height="171"></figure><p><span class="thumbnail span2"></span></p>
<h5>सोविता कुँवर (धादिङ) :</h5>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">प्लस टु निष्ट कलेजबाट गरे । इन्टरनेट र साथीहरुको माध्यमबाट युनिभर्सल कलेजको बारेमा थाहा पाए । सानैदेखिको रुची नै वायोमलिक्युलर्सहरुमा अध्ययन गर्ने थियो । यस्तै विषयमा अध्ययन÷अनुसन्धान गर्ने रुची भएको कारण मैले वायोकेमेष्ट्री रोजेको हुँ । प्लस टुमा वायोकेमेष्ट्री सरफेस लेभलमा मात्रै पढेको थिए अहिले धेरै गहिराईमा अध्ययन गर्ने पर्दाेरहेछ ।<br>यहाँका शिक्षकहरुको पढाउने शैली एकदमै सहयोगी छ । उहाँहरुले हामीलाई आवश्यक पर्ने ज्ञानका अलवा वुझाउनका लागि थप ज्ञान समेत दिदै आउनुभएको छ । युनिभर्सल कलेजको शिक्षक, स्टाफ, प्राक्टिकल गराउने शैली, पढाउने शैली अत्यन्त मन परेको छ ।</p>
<hr>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">&nbsp;</p>
</div>



<div class="row-fluid thumbnail pull-left" style="margin-bottom: 20px; margin-left: -5px;" data-twttr-rendered="true">
<figure><img loading="lazy" decoding="async" class="alignleft" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02354.jpg" alt="" width="138" height="170"></figure><p><span class="thumbnail span2"></span></p>
<h5>अस्मिता ढकाल (रसुवा) :</h5>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">म फष्ट सेमेष्टारमा अध्ययनरत विद्यार्थी हुँ । सानै देखिको रुची वायोकेमेष्ट्रीमा थियो इन्टरनेटमा खोज्दै जादा वायोकेमेष्ट्री पढाउने कलेजमध्य युनिभर्सल कलेज अव्वल रहेको पाए । वायोकेमेष्ट्री भित्र वायोमोलिक्युल्सका अलवा सबै कुराहरु पर्दछन त्यही कारणले मलाई यो विषय मन परेको हो । वायोकेमष्टी आफैमा रुचीकर विषय हो । यो अन्य विषय भन्दा भाष्ट त छदैछ तरपनि पढ्दा माइन्ट फ्रष्टेड नभइ फ्रेस हुन्छ । यो विषयमा रिर्सच धेरै गर्न पाइन्छ । हामीले हाम्रै शरिर भित्र हुने रियाक्सन, युरिनहरुको टेष्ट गर्ने लगायतका प्राक्टिकल गर्न पाएको छौ । हामी किताबमा मात्रै फोकस छैनौं । कार्वाहाइडेड, सुगरलगायतका टेष्ट गरिसकेका छौं ।</p>
<hr>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">&nbsp;</p>
</div>



<div class="row-fluid thumbnail pull-left" style="margin-bottom: 20px; margin-left: -5px;" data-twttr-rendered="true">
<figure><img loading="lazy" decoding="async" class="alignleft" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02355.jpg" alt="" width="144" height="182"></figure><p><span class="thumbnail span2"></span></p>
<h5>तदिना दाहाल (काठमाडौं):</h5>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">प्लस टु आइडोल मोडल स्कूलबाट गरे । माइक्रो बायोलोजी पढ्नका लागि पिनाकल कलेजमा पुगेको थिए तर मेरो सपना त्यो होइन भन्ने महशुश भयो । वायोकेमष्ट्री भन्ने शव्द सुन्ने वित्तिकै मलाई यता तान्यो । यो विषय पढेर धेरै क्षेत्रमा जान पाइने भएको हुँदा नै मैले यो विषय रोजेको हुँ । प्लस टु पढ्दा वायोकेमेष्टीको वारेमा जम्मा ३÷४ पेज मात्रै पढ्नुपर्दथ्यो । अहिले त निकै गहिराइमा अध्ययन गरिरहेको छौं । वायोकमेष्टी पढाइमा सबैभन्दा अब्बल कलेजको रुपमा युनिभर्सल कलेजलाई पाए । व्याचलर सकेपछि हस्पिटल, फुड इन्ड्रस्टी, फार्मेसीहरुमा रोजगारीको प्रर्याप्त अवसरहरु देखेको छु । यो कलेजको सुरुमा तुलनामा धेरै विकास भइरहेको छ । वायोकेमष्ट्रीको सेन्टरमा मेडिसिन प्लान्ट, नयाँ औषधीहरु बनाउन सरकारको ध्यान यता तिर जानु आवश्यक छ ।</p>
<hr>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">&nbsp;</p>
</div>



<div class="row-fluid thumbnail pull-left" style="margin-bottom: 20px; margin-left: -5px;" data-twttr-rendered="true">
<figure><img loading="lazy" decoding="async" class="alignleft" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02356.jpg" alt="" width="149" height="191"></figure><p><span class="thumbnail span2"></span></p>
<h5>अंकित पाण्डे (दाङ):</h5>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">बच्चै देखि प्लस टु साइन्स पढछु भन्ने थियो । एसएलसीपश्चात् केएमसी कलेजबाट प्लस टु गरे । प्लस टु गर्दै गर्दा ध्यान भौतिक विज्ञान भन्दा पनि वायोलोजी तिर मोडियो । प्लस टु पढ्दा मेडिकल फिल्डको भुत चढेको थियो तर समयले साथ दिएन । बिकल्पको रुपमा वायोलोजी रोजें । मैले खोजेको सबै कुरा वायोलोजीमा नै पाएको छु । मेडिकल फिल्डमा इन्ट्रेस्ट भएको हुँदा रोगको निधानका लागि सहयोगी भूमिका खेल्ने क्षेत्र वायोकेमष्ट्रीलाई नै भेट्टाए । के पनि भनिन्छ भने संसारमा जति मान्छे छन त्यो भन्दा वढि रोगहरु छ । औषधीको विकास गर्ने काम वायोकेमेष्ट्रीले नै गरिरहेको छ । नेपालमा ठूलो रिर्सच कुनै पनि क्षेत्रमा भएको छैन । यसबाट वायोकेमष्ट्री पनि अछुतो छैन् ।<br>युनिभर्सल कलेजको वातावरण र यहाँको शिक्षकहरु अत्यन्त दक्ष हुनुहुन्छ । ल्याव पाठ्यक्रमले खोजेको जस्तो, पाठ्यक्रमलाई चाहिने जति छ । विज्ञान प्रविधिको क्षेत्र बुझेको मान्छे मन्त्रालयमा पुग्ने हो भने निश्चय नै यो क्षेत्रले फड्को मार्न सक्छ ।</p>
<hr>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">&nbsp;</p>
</div>



<div class="row-fluid thumbnail pull-left" style="margin-bottom: 20px; margin-left: -5px;" data-twttr-rendered="true">
<figure><img loading="lazy" decoding="async" class="alignleft" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02357.jpg" alt="" width="149" height="190"></figure><p><span class="thumbnail span2"></span></p>
<h5>प्रज्ञान दाहाल (धरान):</h5>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">‘प्लस टु’ युरेका कलेज धरानबाट हासिल गरें । वायोकेमेष्ट्री पढ्छु भन्ने पहिले देखिकै रुची थियो । प्लस टु देखि नै केमेष्ट्री र वायोमा राम्रो नतिजा आउदथ्यो त्यही कारण पनि ध्यान यस विषयतर्फ मोडियो । पहिलादेखि नै शरिरको इन्जाइममा इन्ट्रेस्ट थियो । रोगको निधान कसरी गर्ने भन्नेतर्फ पनि रुची थियो । प्लस टु मा वायोकेमेष्ट्री त्यति गहिराइमा गएर अध्ययन गर्नुपर्दैन्थ्यो ।<br>यहाँका शिक्षकहरुले पढाउने शैलीले अत्यन्त प्रभावकारी रहेको पाएको छु । रिर्सचमा सहयोग गरिरहनुभएको छ । संसारमा मेडिसिनको साइड इफेक्ट पत्ता लगाउने वायोकेमिष्टहरुले नै पत्ता लगाउने गर्दछन् । भविष्यमा टिचिङको अलवा रिर्सेचर भन्ने लक्ष्य छ । राजनीतिक अस्थिरताका कारण हाम्रो देशमा विज्ञान तथा प्रविधिको विकास नभएको हो जस्तो लाग्दछ ।</p>
<hr>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">&nbsp;</p>
</div>



<div class="row-fluid thumbnail pull-left" style="margin-bottom: 20px; margin-left: -5px;" data-twttr-rendered="true">
<figure><img loading="lazy" decoding="async" class="alignleft" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02358.jpg" alt="" width="135" height="164"></figure><p><span class="thumbnail span2"></span></p>
<h5>गोविन्द विष्ट (वैतडी):</h5>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">पुल्चोक इन्जिनियरिङको लागि तयारी गर्दै थिए । केही नयाँ विषय पढौं भन्ने मनमा थियो । त्यही कारण युनिभर्सल कलेजमा वायोकेमेष्ट्रीको विद्यार्थी बन्न आइपुगे । एक त यो विषय आफैमा प्रयोगात्मक विषय हो । नयाँ नयाँ कुरा सिकरिहेको छु । आफ्नै शरिरको बारेमा केही कुरा सिकिरहेको छु । युनिभर्सल कलेजमा शिक्षक विद्यार्थी बीचको कोअर्डिनेसन अत्यन्तै राम्रो छ । मित्रता अत्यन्त गाढा रहेको पाएको छु ।</p>
<hr></div>



<div class="wp-block-image is-style-default"><figure class="alignleft"><img decoding="async" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02360.jpg" alt=""/></figure></div>



<div class="row-fluid thumbnail pull-left" style="margin-bottom: 20px; margin-left: -5px;" data-twttr-rendered="true">
<p><span class="thumbnail span2">&nbsp;</span></p>
<h5>आरती विश्वकर्मा (वाग्लुङ):</h5>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">‘प्लस टु’ सेन्ट जेभियर्स कलेजमा अध्ययन गरे । मेडिकल कलेजमा एप्लाई गरेको थिए । तर सफल भइन । विकल्पको रुपमा वायोकेमेष्ट्री रोजेको हुँ । वायोकेमेष्ट्रीको स्कोप धेरै देखे माइक्रोवायोलजी, फुड टेक्नोलजी, डेरी प्रडक्टलगायतका क्षेत्रमा । भविष्यमा अनुशन्धानकर्ता बन्छु भन्ने लक्ष्य लिएको छु । सेन्ट जेभियर्सक लेजमा अध्ययन गर्दा एकदमै वाधिएको जस्तो अनुभुति हुन्थ्यो । तर युनिभर्सलमा एकदमै स्वतन्त्र र मित्रवत व्यवहार छ विद्यार्थीहरुसँग र शिक्षकहरुसँग । उहाँहरुसँग निर्धक्कसँग आफ्नो कुरा राख्न पाउँदा खुशी लगेको छ ।</p>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">&nbsp;</p>
<hr>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">&nbsp;</p>
</div>



<div class="row-fluid thumbnail pull-left" style="margin-bottom: 20px; margin-left: -5px;" data-twttr-rendered="true">
<figure><img loading="lazy" decoding="async" class="alignleft" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02361.jpg" alt="" width="137" height="175"></figure><p>&nbsp;<strong>प्रमिला खड्का (पोखरा) :</strong></p>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">मैले विकेकानन्द केन्द्रीय विद्यालय इन्डियाबाट प्लस टु गरे । इन्डियामा नै वायोकेमेस्ट्री पढ्ने विचारमा थिए । मेरो परिवारले नेपाल फर्कने निधो गरे । त्यसपछि मैले यसकलेजमा भर्ना गरे । सायद आफ्नो भाषा संष्कृतिलाई नभुलोस भनेरै होला मेरो प्यारेन्टसले मलाई यो कलेजमा भर्ना गरिदिनुभयो ।<br>शिक्षा यता पनि धेरै राम्रो छ तर यहाँको वेस राम्रो छैन । उच्च शिक्षा चाही नेपालको पनि राम्रो छ । प्लस टु सकाएर वायोलोजी रिलेटट विषय खोजें र युनिभर्सल कलेजमा वायोकेमष्ट्री रहेछ र यही कलेजलाई रोजे । वायोकेमेष्ट्रीको क्षेत्रमा केही गरौं भन्ने लक्ष्य र सोच छ । यहाँका शिक्षकहरु अलि फेण्ड्रली भइदिएको खण्डमा युनिभर्सल कलेज धेरै अव्वल हुनसक्छ । इन्डियाको तुलनामा यताको शिक्षामा अलि वढि नै प्रेसर दिने काम हुन्छ । उहाँको शिक्षण विधि पटक पटक सम्झाएर पढाइन्थ्यो । यहाँ पनि यसै गरि सम्झाइन्छ तर केहि शिक्षकले भेदभाव राखेको पाइन्छ ।</p>
<hr>
<p style="text-align: left; margin-left: 140px;">&nbsp;</p>
</div>



<div class="wp-block-image is-style-default"><figure class="alignleft"><img decoding="async" src="http://revoscience.com/nepali/files/DSC02362.jpg" alt=""/></figure></div>



<p><span class="thumbnail span2"></span></p>



<h5 class="wp-block-heading">अनिल कुशवाह (रौतहट):</h5>



<p>प्लस टु विरगञ्जबाट गरे । प्लस टु पछि क्वालिटी कन्ट्रोलमा काम गर्ने मौका पाए । पोखरा विश्वविद्यालयबाट म कार्यरत फर्मासिटिमा केही सिनियर दाजुहरु इन्ट्रनसिप गर्न आउनुभएको थियो उहाँहरुबाट मैले थाहा पाए । र युनिभर्सल कलेजमा आइपुगे । युनिभर्सल कलेजमा अध्यापन गराउने सरहरु नयाँ नयाँ कुरा सिकाउनका लागि सधै इच्छुक भएको पाए । यहाँका शिक्षकहरु युवा र उर्जाशील रहेको पाए । यहाँको ल्याव पाठ्यक्रमले खोजेको जति पूर्ण रुपमा छैन ल्यावमा अलि कमी छ, पाठ्यक्रमले खोजेको जतिको ल्याव छैन । यद्यपि यहाँ दिने गुणस्तरीय शिक्षाको तुलनामा शुल्क मंहगो छैन ।</p>
<p>The post <a rel="nofollow" href="https://revoscience.com/np/2014/12/23/105/">युनिभर्सल साइन्स कलेज चाकुपाटमा रिभोसाइन्स</a> first appeared on</p>
</div>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://revoscience.com/np/2014/12/23/105/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
		<enclosure url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/DSC02364.jpg" length="40702" type="image/jpg" />
<media:content xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/DSC02364.jpg" width="380" height="285" medium="image" type="image/jpeg">
	<media:copyright>Copyright 2009</media:copyright>
	<media:title></media:title>
	<media:description type="html"><![CDATA[]]></media:description>
</media:content>
<media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://revoscience.com/np/wp-content/uploads/2014/12/DSC02364.jpg" width="380" height="285" />
	</item>
	</channel>
</rss>
